Svoji kariéru u StB začal Vratislav Herold v roce 1953 v hornickém městečku Jáchymov, kde ke své nelibosti nastoupil k dozorcům vězeňského tábora Bratrství. Lágrů a vězňů tou dobou přibývalo, a tak si tam každý nováček u StB musel odbýt praxi: „No, to jsem protáhl hubu. O tom, že jsou tam koncent…
Bratrství byl po Vykmanově druhý jáchymovský lágr, kde se Jan Haluza ocitl. Právě tady zažil týden krutých výslechů bez jakéhokoli jídla a pití. Přiznání ke špionáži z něj v tomto týdnu ani později vyšetřovatelé nedostali, nakazil se však tyfem. „Když mě táhl eskorťák na vyšetřování jáchymovské š…
Politický vězeň Karel Vavřínek si po odsouzení v létě 1949 odpykával trest ve slovenském Leopoldově. Začátkem roku 1950 byl převezen do Jáchymova, kde pracoval na dole Bratrství. Přidělili ho k zeměměřičskému oddělení vedenému ruským inženýrem Komarovem. Karel Vavřínek se časem naučil z jediné te…
Jiří Rys Lukšíček byl odsouzen ve svých 21 letech k šesti letům odnětí svobody za velezradu. Dostal se na tábor Nikolaj, kde na šachtě Eduard pracoval jako dřevič. Pětadevadesát procent místních vězňů bylo odsouzeno z politických důvodů. „První, co se ptali: ,Za co seš?‘– ,Za velezradu.‘ – ,A za …
Jánovi Brichtovi komunistický režim nedovolil stať sa kňazom, svoj cieľ sa preto pokúsil dosiahnuť za hranicami Československa. Pokus o útek však jemu a ďalším študentom i kňazom zmarila v apríli 1951 rozvodnená Morava. Cestou od hraníc takmer celú skupinu utečencov chytili príslušníci Pohranične…
Jiří Lukšíček byl v roce 1954 odsouzen jako člen skautského odbojového hnutí na 6 let za vlastizradu. Trest si odpykával mimo jiné i v jáchymovském pracovním táboře Rovnost. Jedním z nejobávanějších místních dozorců byl bachař s přezdívkou Černá Máry. Lukšíček bydlel na „cimře“ s Požárem. „Požár,…
Rovnost byla posledním lágrem v řadě těch, v nichž si Jan Haluza „kroutil“ trest. Fáral zde v dole. „Vozík, hunt, na kterém se vozila uranová ruda, jsem musel vytáhnout třeba tři čtyři kilometry do kopečka až k čelbě, kde se střílelo. Tam se vozík naložil a my jsme ho sváželi dolů. To bylo tzv. o…
Štěpána Vašíčka uvěznili roku 1950 za údajnou špionáž. Na Rovnosti strávil necelý rok. „Tehdy byl velitelem Paleček, vlastním jménem Albín Dvořák. Poprvé po třech letech jsem měl návštěvu, měla přijít matka s kmotrou. Než se tak stalo, mě a asi pět dalších Paleček vyvolal a řekl: ,Vy nemáte návšt…
Konec roku 1949 prožil Ivan Kieslinger na marodce v jáchymovském pracovním táboře Rovnost. 18. prosince měl narozeniny J. V. Stalin a Ivan Kieslinger vzpomíná, že dozorci se rozhodli vězňům toto významné jubileum připomenout: „Na to konto udělali obrovskej filcuňk. Museli jsme nastoupit na chodbá…
Jakub Schwarz Trojan byl farářem v Neratovicích-Libiši nedaleko Prahy. Mezi jeho farníky patřil i Jan Palach. Trojan vzpomíná, jak jej viděl o Vánocích roku 1968. „Navštívil sbor s maminkou. Měl zvláštní tvář, která vyzařovala cosi mimořádného, byl dosti bledý, seděl a pak se zúčastnil i večeře P…
Věra Roubalová, na konci 60. let studentka Strojní fakulty ČVUT v Praze, se na vysoké škole seznámila se studenty sdruženými kolem Jiřího Müllera. Vydávali společně studentský časopis Buchar, aktivně prožívali srpnovou invazi v roce 1968 – zapojili se například do akcí, které měly vojákům ztížit …
Josef Klat prochází bývalým koncentračním táborem Mauthausen. Vrací se sem pravidelně jako průvodce návštěvníků. Zastavuje se na prostranství za bývalou prádelnou. Špatně se tu chodí, pod nohama chrastí kamínky. Fouká vítr. Josef Klat se dívá na zeď budovy a vypráví: „To bylo v únoru 1945, to už …
Josef Klat byl na konci války kápem. Jako vězeň sám velel komandu, které rozváželo chleba a sváželo smetí z koncentračního tábora Mauthausen. Jedním z míst, kam komando Josefa Klata dováželo potraviny, byl i takzvaný Russenlager. Vězně z tohoto tábora se nacisté rozhodli definitivně zlikvidovat, …
Josef Pánek, svérázný zřízenec lékařského ústavu na Albertově za 2. sv. války ilegálně choval ve sklepě ústavu slepice, vepře i kozy. Tajně prováděl zabijačky a maso směňoval se širokým okolím. Za takový „velkochov“ na černo hrozily vysoké tresty: vězení nebo rovnou koncentrační tábor, v době hey…
Dne 18. června 1942 nacisté obklíčili kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. V útrobách kostela se ukrývalo sedm parašutistů, kteří zorganizovali a provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po několikahodinovém boji byli vojáci buď zabiti, nebo spá…
Když se P. Toufar dozvěděl, že Jindřich Vacek studuje v Hradci Králové na gymnáziu, při jedné příležitosti ho tam v roce 1940 navštívil a hned se rozhodl, že mu pomůže, neboť zjistil, že chlapec je polosirotkem. „Měl se mnou soucit, už jsem neměl otce. Přinesl mi něco na zub, což bylo za války ve…
Dne 30. ledna 1950 byl ve večerních hodinách v želivském klášteře zatčen opat Vít Tajovský v souvislosti s číhošťským zázrakem. Zatčení provedli jihlavští estébáci Josef Solař a Ladislav Novák – opata Tajovského vsadili do přistaveného šestimístného automobilu, ve kterém již seděla zatčená učitel…
Dne 1. února 1950 prováděli na ONV v Ledči výslechy očitých svědků pohybu křížku členové církevního oddělení Státní prokuratury, prokurátoři Karel Čížek, Jaroslav Růžička a Ludmila Biedermannová později Brožová-Polednová, za asistence členů StB z Jihlavy. Protokolárně zaznamenali pětadvacet svědk…
Během devíti dubnových dnů, kdy vrcholily přípravy na akci Canonbury, bydleli někteří parašutisté v přízemním bytě Vojtěcha Kučery a jeho ženy Marie. Spolu s nimi zde žila i dcera Věra. Obchodník Vojtěch Kučera udržoval spojení s dalšími odbojáři – plzeňskými policisty Bejblem a Králem, starostou…
Během devíti dubnových dnů, kdy vrcholily přípravy na akci Canonbury, bydleli někteří parašutisté v přízemním bytě Vojtěcha Kučery a jeho ženy Marie. Spolu s nimi zde žila i dcera Věra. Obchodník Vojtěch Kučera udržoval spojení s dalšími odbojáři – plzeňskými policisty Bejblem a Králem, starostou…
První setkání mezi hlavními členy českého a polského disentu domlouvali ve Varšavě Tomáš Petřivý a Jacek Kuroň. Prý si okamžitě porozuměli: „Slovenský jazyk je podobný polskému, a pokud jsem něčemu nerozuměl, ukázalo se, že Tomáš zná to slovo polsky,“ vypráví Jacek Kuroň. „Navrhl, abychom v Krkon…
„Asi budu trochu za blbečka, ale bylo to takhle…“ vypráví Jáchym Topol o své první kurýrní výpravě pro Polsko-československou solidaritu. Alexandr Vondra, který předávku organizoval, si s ním dal sraz na Malostranském náměstí v Praze. Zatímco Jáchym Topol ale čekal, že se teprve na cestě domluví,…
Václav Havel vytáhl z batohu láhev Staré myslivecké s růžolícím obličejem hajného na etiketě a podal ji Jacku Kuroňovi, spouzakladateli Výboru na obranu dělníků a později poradci Lecha Wałęsy. „Socialismus s lidskou tváří se v Československu vytvořit nepodařilo, ale kořalka s lidskou tváří v této…
Na vzájemné setkání na Sněžce a Borůvkové hoře navázali českolovenští a polští oponenti komunistického režimu výměnou samizdatových tiskovin, knih a později předáváním technických součástek do rozmnožovacích strojů. Protože šlo ale za komunistického režimu o protistátní činnost, museli všechno př…
Libuše Audrlická odjela na nucené práce 10. března 1943. Umístěna byla do tábora v Hundsfeldu na předměstí Wroclawi. V pokoji sice byla kamna, ale často nebylo čím topit. Děníky navíc trápily štěnice. Jednou Libuši poštípali v obličeji tak, že jí opuchly oči, neviděla na práci v továrně a kazila …
V koncentračním táboře Hunsfeld u Wroclawi každé tři měsíce zahynulo šest set Židů. Libuše Auderlická, která byla nasazena na nucené práce ve vedlejším zajateckém táboře vzpomíná, že večer se do tábora vozily prázdné rakve a „tři nádoby ‚žrádla‘, jinak se té šlichtě ani říct nedalo“. Ráno se pak …
Jedním z táborů v Hundsfeldu u Wroclawi byl i lágr pro francouzské zajatce. Zavřených jich tu bylo asi tři sta. Libuše Auderlická byla v rámci nucené práce zařazena do kuchyně, aby pro ně vařila jídlo. Spolu s pamětnicí pracovala ještě další Češka, dvě Srbky, dvě Polky, Chorvatka, Běloruska a Něm…
Pro většinu Čechů a Slováků zosobňuje Slovenské národní povstání partyzán se samopalem ukrytý v horách. Někdy se však zapomíná na obyvatele podhorských vesnic, kteří stáli v pozadí, ale bez nichž by partyzáni a povstalci nepřežili. Schovávali odbojáře ve svých domovech, pomáhali jim, obstarávali …
V období vánočních svátků v roce 1944 přišla do domu Kordíkových náhlá německá kontrola. Zatímco Němci obdivovali krásný vánoční stromek, šestnáctiletá Lýdia měla zlou předtuchu. Nenápadně opustila domek a přešla dvůr do stavení patřícího tetě. Se zděšením zjistila, že v ložnici sedí člen partyzá…