V pozdních večerních hodinách v neděli 13. března 1949 někdo tiše zaklepal na dveře fary. Farní kuchařka, která je otevřela, uviděla skupinku čtyř mladých lidí s ranci. Hned ji napadlo, že by to mohli být uprchlíci z Československa. Hledali na faře pomoc. Kuchařka nechtěla sebe a kněze vystavovat…
Na malém nádraží v rakouském pohraničním městečku Pleissing vládlo v neděli 13. března 1949 vpodvečer ticho a klid. Železničář, který měl službu, vychutnával svůj klid, když vtom upoutali jeho pozornost čtyři mladí lidé. Opatrně obhlíželi budovu nádraží, jeden z nich, který uměl německy, vešel do…
Sotva dvacetiletá Julie Hrušková se v roce 1949 seznámila v práci s kolegou, který nutně potřeboval převést přes hranice. Protože sama komunisty nesnášela a navíc měla otce, který dělal v pohraničí hajného, rychle se domluvili, že do Rakouska utečou spolu, ještě s dalšími dvěma mladíky. Den přech…
V březnu 1949 se skupinka mladých lidí z Československa rozhodla přejít hranici do Rakouska. Velitelkou skupiny byla Julie Hrušková, jejíž otec byl v nedalekém Vranově hajným. Julie, dítě lesa, terén velmi dobře znala. Kolem třetí hodiny odpolední uprchlíci přecházeli hranici: „Tam byla obora, je…
Vídeňské Severozápadní nádraží se po druhé světové válce nacházelo v ruské okupační zóně. Julie Hrušková a její kamarádi, s nimiž v březnu 1949 utekla přes hranice do Rakouska, věděla, že případné dopadení Sověty by mohlo mít velice špatné následky. Pokyny, jak se mají chovat, dal mladým lidem že…
V pondělí 14. března 1949 v 8 hodin ráno přišli na 430. oddělení americké CIC, které sídlilo ve vídeňské Porzellangasse, čtyři mladí lidé. Když se jako první legitimovala mladá dívka, úředník vykřikl: „Ježišmárjá, Vy jste Julie Hrušková!“ Bylo to tak. „Nám telefonovali z hranic, že jste uprchla v…
Julie Hrušková dorazila do uprchlického tábora Wegscheid 16. března 1949. „Lágr byl rozdělen silnicí na dvě půlky. V jedné byli Židé, v druhé všichni ostatní. My jsme chodívali za tábor, lehávali na trávu, dívali se na Alpy a povídali o všem možném.“ Táborový život mladé lidi brzy omrzel a hned p…
Bibiana Wallnerová sa v roku 1951 pokúsila s rodičmi a sestrou Dorotou utiecť z komunistického Československa do slobodného sveta, život jej mladej sestry však vyhasol na hranici s Rakúskom. Bibianu s rodičmi predviedli na strážnicu, kde ich obrali o všetky cennosti, a vzápätí do kasární Pohranič…
Irena Šimonová byla v roce 1951 přidělena jako politická vězeňkyně na práci ve Strojní cihelně v Červených Pečkách. Denně ji odváděli do „hliníku“, kde na ni čekala těžká práce při těžbě cihlářské hlíny. Pamětnice vzpomíná, že je tu měl na dohled starý pán, civilista, kterému říkali „děda Hámon“.…
Irena Šimonová se 21. března 1949 pokusila přejít hranice a dostat se do západního Německa. Měla oprávněné obavy ze zatčení, a proto chtěla následovat svého přítele Františka Smrčka, který byl v té době už v emigraci. Smrček jí z Německa zajistil převaděče, aby jako devatenáctiletá nezkušená dívk…
Irena Šimonová se dostala do vězeňské nemocnice na Pankráci v roce 1949. Předcházející vazba a především brutální výslechy se značně podepsaly na jejím zdraví, a tak ještě před výnosem soudu musela být umístěna v nemocnici. Podle pamětnice i zde byla cítit hrůza a napětí z politického teroru. V z…
V září roku 1951 politické vězeňkyně Irena Šimonová a její kamarádka Helena utekly. Využily toho, že je při práci v dole na cihlářskou hlínu nikdo nehlídá. Doufaly, že přes nedalekou hranici přejdou na Západ. Irena se cítila zoufalá a vyčerpaná, utíkala před nelidskými podmínkami komunistického ž…
Název slavného luxusního hotelu Alcron vznikl zkratkou počátečních písmen jména majitele – Aloise Krofty. Kromě Alcronu vlastnil Krofta ještě hotel Flóra a v něm pracovala na konci 40. let jako Kroftova přímá podřízená Irena Šimonová. Podle jejích vzpomínek měl hoteliér nešťastný osud: „Byl to ne…
Domov dívek, který v pražské Kubelíkově ulici po válce provozovala Kongregace Milosrdných sester svatého kříže, se stal v letech 1948 a 1949 dějištěm třetího odboje. Irena Šimonová, jedna z ubytovaných dívek, zde shromažďovala důležité dokumenty, které získala prostřednictvím své kamarádky. „Znal…
Meziválečný avantgardní divadelník Emil František Burian strávil válečné roky 1941–1945 v zajetí nejprve v Terezíně a později v koncentračních táborech. Jen zázrakem přežil potopení lodi Cap Arcona ve vodách Baltského moře. Do Prahy se vrátil až v druhé polovině května 1945, a to díky osobní zách…