V Malení, Veselá
Coachmen, messengers, pilgrims and beggars would stop here · Víta Nejedlého, 295 01 Mnichovo Hradiště, Czec…
  • Story
  • Place

Zastavovali tu vozkové, jízdní poslové, poutníci i žebráci

Available in: English | Česky

Místní pověst vypráví, že krčma byla nevalné pověsti. Zastavovali se tu vozkové, jízdní poslové, poutníci, žebráci i lid z okolí. Zda krčma sloužila pro ubytování pocestných, se neví, ale stavba to byla veliká a bytelná, s velkým přilehlým hospodářstvím. Na opukové podezdívce stála roubená stavba s velkým kamenným krbem, širokým komínem a malými okénky. Vzhledem k vzrůstajícímu provozu bylo v krčmě stále plno. Ve dne i v noci se neustále ozýval velký halas, místní usedlíci si proto stěžovali u rychtáře, který nic nezmohl. Pár dní bylo klidněji, ale vše začalo znovu. Protože se zde hodně cinkalo s grošíky, začaly se sem stahovat i ženy pochybné pověsti. V krčmě se pilo, jedlo, nevázaně tančilo a hrálo v kostky. To vše vyvolávalo stálé rvačky a hulákání. Častokrát okolo chodil potulný mnich a modlením a domluvou v krčmě se snažil neřesti mírnit. Jeho snažení sloužilo jen pro obveselení přítomných. Když odcházel, stále se modlil a křižoval, aby Bůh nešťastníkům odpustil. Byl přesvědčen, že hospodě vládne čert. K velkému pobavení přítomných se snažil kropením svěcenou vodou čerta z hospody vyhnat. Když na Velký pátek mnich pospíchal kolem krčmy do kostela, už zdaleka slyšel hluk a výskot, a to v době, kdy křesťané uctívají smrt Ježíše Krista. Celý rozčílený a nešťastný poklekl před krčmou a zvolal: „Bože, jak se můžeš na tu Sodomu–Gomoru dívat. Já celou krčmu i její návštěvníky proklínám, ať propadnou peklu!“ Jen to dořekl, zablesklo se, ozval se hrom, země se zachvěla a celá krčma se zřítila do vzniklé prohlubně v zemi, která se ihned nad krčmou zavřela. Mnich oněměl úžasem a dlouho se modlil. Náhle zde byla volná tichá krajina, jen s ptačím zpěvem. Skutečnost byla ovšem nejspíše jiná a hospoda patrně shořela v pohnutých dobách za třicetileté války. Po létech, když pahorek po hospodě obrostl travou a křovím, lidé zde postavili na památku dřevěnou „Nejsvětější Trojici“, která měla lidi krotit před zpupností, hýřivostí a neznabožstvím. Později, v roce 1703, zde byla vztyčena kamenná Boží muka, která se navzdory zkouškám osudu podařilo uchovat do dnešních dob. Dominantou tohoto místa je čtyři metry vysoký štíhlý toskánský sloup z roku 1703. Stojí na pravoúhlém členěném podstavci nesoucím nahoře čtyřbokou kapličku s tesanými výklenky, v nichž jsou zpodobněny na východní straně Kalvárie, na jižní straně svatý Petr se sepjatýma rukama, na západní straně Nanebevzetí Panny Marie a na severní straně svatý Pavel s mečem v pravé ruce. Vršek sloupu zdobí železný dvojitý kříž. I když autorství sochy zatím není doloženo, lze se s největší pravděpodobností domnívat, že socha pochází z Jelínkovy hutě v Kosmonosích. Největší ohrožení socha zažila patrně v roce 1969, kdy sousední podnik LIAZ rozšiřoval provoz a připravoval prostor pro oplocení pozemků směrem k Veselé. Boží muka se měla v tichosti zlikvidovat, nebo přemístit do mnichovohradišťského zámku. Aby se akce urychlila, někdo v noci údajně pomocí bidla a nákladního automobilu sloup zlomil. Vše se pak svedlo na hluk od tryskových letadel. Naštěstí se v krátké době podařilo několika pracovníkům LIAZu po urgenci na památkovém úřadě sochu a okolí zachovat. Plastiku se podařilo přemístit do lapidária a na původní podstavec se dala betonová kopie. Památkový ústav vydal závaznou vyhlášku, že se Trojice a okolí nesmí likvidovat. LIAZ pak zajistil nové oplocení plastiky. Zajímavostí je, že při hloubení podezdívky plotu byly odkryty mohutné základy z opuky, široké 50–60 cm, s pozůstatky malty a vápenné omítky. Dle směru a polohy základů se jednalo o rozměrnou stavbu. Nikdo však neměl zájem o další výzkum, a proto se základy znovu zahrnuly. Jedná se nejspíše o původní základy hospody V Malení. Betonová kopie sloupu se začala časem rozpadat, a proto byla socha rozebrána a odvezena. V červnu 2013 byla nahrazena pískovcovou kopií od sochaře Petra Vericha. Je velká škoda, že stejně hezky jako na pocestného dnes působí samotná socha, tomu není s jejím okolím. Na dřívější podobu místa vzpomíná místní pamětník Vratislav Šverma: „Já to pamatuju od dětství, jak to tam bylo krásný. Často jsme tam lyžovali a sáňkovali. Když šel člověk z Veselý do Hradiště, všude byl volný prostor. Když se člověk dostal do toho úpadu, viděl jen hranu cesty, co šla na Ptýrov, dole byly jabloně a nahoře zelený svah a Boží muka, jak čněly do oblohy. Teď je to tam takový zastavěný, takový nějaký divný…“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Routes

Not a part of any route.

Comments

No comments yet.

Vratislav Šverma

Vratislav Šverma

V Malení, Veselá

Available in: English | Česky

Here, on the outskirts of Veselá in the valley of Veselka, on the divide between the state road and the former road to Haškov and Ptýrov (where you stand at the moment), since time immemorial, there stood a tavern the original name of which hasn’t been preserved. The whole valley, the adjacent fields and also the ford on the Malá Jizera River is called “Malení” by the locals, based on the name of a prominent innkeeper (around the year 1620). A local resident, Vratislav Šverma, who’s lived here for ages, recalls the former appearance of the place: “I remember it from my childhood. It used to be really beautiful here. We would often ski here or go down a slope on a sleigh. When you walked from Veselá to Hradiště, you had free space everywhere around you. When you got to the decline, you could only see the edge of the path leading to Ptýrov, below there were apple trees and above the green hill with the wayside shrine jutting into the sky. Now the place is sort of built-up, somehow it’s strange there...”.

Please enter your e-mail and password
Forgotten password
Change Password