Plzeň, Elektra Cinema
Škroupova 1982/3, 301 00 Plzeň-Plzeň 3, Czech Republic
  • Story
  • Place

Poprvé jsem přičichla k válce

Available in: English | Česky

V průběhu druhé světové války zažila v té době ještě ani ne patnáctiletá Iva Milotová na vlastní kůži několik spojeneckých náletů na Plzeň, které s rodinou přečkávala v suterénu kina Elektra, kde tehdy s rodiči a se sestrou bydlela. „První nálet, který tenkrát zasáhl Radobyčice, to byla hrůza, to jsem si prvně přičichla k tomu, co je to válka zblízka. V sutinách tam ležel mrtvej pes, mrtví lidé už byli dávno odklizený, ale i tak mě to tenkrát hodně vzalo.“ Ke konci války náletů na Plzeň přibývalo, protože Škodovka stále vyráběla válečný materiál pro Němce. Přímo v domě, kde Ida s rodiči žila, se tehdy v suterénu nacházela restaurace U Poláčků, která během náletů sloužila jako kryt nejen pro obyvatele domu, ale i pro náhodné kolemjdoucí. „Stávalo se, že nás siréna budila i třikrát za noc a my museli do sklepa. Jednou vybuchla bomba přímo na dvoře protějšího domu. Ozvala se strašlivá rána, následná tlaková vlna vytloukla všechna okna v okolí a skleněné vchodové dveře do Poláčkovy restaurace se pod jejím náporem rozletěly a rozbily. Strašně jsem se tenkrát bála, že nás to trefilo, ale měli jsme štěstí.“ Zřejmě proto, že Ida Milotová uměla dobře německy, musela během náletů nosit na rukávu šmolkově modrou pásku s velkým bílým M. To znamenalo, že je Melder neboli hlásič. Jejím úkolem bylo v případě zásahu místa, kde se během bombardování nacházela, co nejrychleji se vyhrabat ze sutin a informovat o náletu nejbližší německé jednotky. Naštěstí se během války do této situace Ida nikdy nedostala.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Routes

Not a part of any route.

Comments

No comments yet.

bombardování Plzně za druhé světové války

bombardování Plzně za druhé světové války

Během okupace Československa za druhé světové války získali nacisté významné zbrojní podniky, včetně plzeňských Škodových závodů. Zbrojovky pohltil koncern Hermann Göring Werke a německý zbrojní průmysl tak vzrostl asi o dvacet procent. Objekt plzeňské továrny byl za války jedním z nejčastějších cílů britského a posléze amerického letectva. V letech 1939–1945 byla Plzeň napadena celkem dvanáctkrát a stala se nejvíce bombardovaným městem tehdejšího protektorátu. V letech 1940 a 1941 učinilo britské letectvo celkem pět pokusů zaútočit na plzeňskou Škodovku, ale nevýkonné stroje Plzně nikdy nedosáhly. Situace se změnila, když Britové nasadili do akcí čtyřmotorové letouny dalekého doletu a začali používat lepší navigační systémy. V polích mezi Křimicemi a Vochovem Němci ke zmatení nepřítele dokonce postavili atrapu škodovácké továrny, ale Spojenci byli o její existenci dobře informováni prostřednictvím domácího odboje. V noci z 25. na 26. dubna 1942 se nad Plzeň poprvé dostalo šest britských letadel RAF. Přestože parašutisté z domácího odboje (šlo o skupinu, která později, 27. 5. 1942, spáchala atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha) založili orientační požáry, bomby spadly neškodně do polí u Koterova. V následujících dvanácti měsících uskutečnily britské jednotky ještě dva neúspěšné nálety, kdy byla omylem zasažena psychiatrická léčebna v Dobřanech, která se svými budovami podobala továrně. První úspěch zaznamenali britští piloti v noci 14. 5. 1943, kdy se podařilo zasáhnout 93 objektů škodováckého závodu (ocelárny, montovny, automobilky a výroby automatů). Dobytí jižní Itálie v září 1943 umožnilo Spojencům útočit ve střední Evropě důrazněji. Pravé válečné inferno rozpoutali nad Plzní v noci 17. 4. 1945. Nejprve označili cíle barevně hořícími pumami. Podle výpovědí pamětníků se noc proměnila v den a ve vzniklé záři bylo údajně možné číst noviny. Během sedmnácti minut shodily spojenecké letouny na Plzeň 891 tun trhavých a čtyři tuny zápalných bomb. Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu a žádné z útočících letadel nebylo zasaženo ani poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel, které byly během okamžiku v troskách a do konce války se už Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Ke konci války byla plzeňská Škodovka poslední větší fungující zbrojovkou, která relativně nepoškozena stále dodávala německé armádě potřebný materiál. Poslední a zároveň největší nálet na Plzeň uskutečnilo americké letectvo dne 25. 4. 1945, kdy na samotnou Škodovku zaútočilo dvě stě bombardérů B-17. Obyvatelé Plzně byli před útokem otevřeně varováni ve vysílání BBC, což způsobilo i značné škody a ztráty na životech na straně Spojenců – 58 letounů bylo těžce poškozeno a 7 sestřeleno, přičemž zahynulo 22 letců.

Plzeň, Elektra Cinema

Available in: English | Česky

The former Elektra Cinema building is situated on the intersection of the Americká and Škroupova Streets in Plzeň. With a large and a small auditorium and 750 seats, it used to be the second largest cinema in Czechoslovakia. The building also housed private residential units where witness Ida Milotová lived from 1936 to 1950 with her sister and parents, and Mr. Poláček ran a restaurant on the ground floor during the WWII. The restaurant was also an air raid shelter during wartime. The building hosted Plzeň’s Finále film festival annually between 1968 and 2007. The cinema operation ended in 2006, primarily as a result of the rise of the Cinestar multiplex cinema in 2001.

Plzeň, Elektra Cinema

On this place

My first taste of war

My first taste of war

Bombing of Plzeň during …
Welcoming American soldiers

Welcoming American soldiers

Liberation of…
Please enter your e-mail and password
Forgotten password
Change Password