Plnicí pero s vyrytým jménem
Jan Janků v roce 1946 obnovil v Hanušovicích skautskou organizaci a svaz přátel Junáka. Současně působil jako vedoucí. Odtud se znal s Aloisem Valentou, vedoucím jednoho z oddílů. Valenta byl zároveň členem protikomunistické odbojové skupiny Světlana, která působila na Moravě. „V Hanušovicích žilo sedm členů Světlany. Ten Lojza Valentů měl devatenáct roků, pracoval jako cestář a já jsem mu půjčil své plnicí pero. Tenkrát bylo plnicí pero přepych, nechal jsem si na něj, to bylo v módě, vyrýt své jméno.“ Do Světlany se infiltrovali příslušníci StB, kteří Valentu vylákali do Valašských Klobouk. „Lojzu tam zastřelili. Vystříleli prý do něj celý zásobník. Pak ho za nohy odtáhli do zbrojnice. To jsem ale nevěděl.“ Při domovní prohlídce, kterou StB provedla u zastřeleného Valenty, bylo objeveno pero se jménem Jan Janků. Před prvním zatčením se panu Janků podařilo utéct, poté StB využila léčky. „Nevěděl jsem, co s Valentou je. Poslali mi za něj dopis, že mám přijet. Dne 29. května 1949 na mne čekal vůz s diplomatickou značkou a vůz Mezinárodního červeného kříže. Byla na mne nasazená Lola Doležalová, milenka Rudy Stránského, říkali jsme mu zrzek. Byla to estébačka, která mě vzala do auta a řekla mi, že mě odveze za hranice. A to byl poslední okamžik svobody. Dostal jsem pak nakládačku v Jihlavě, pak mě odvezli do Uherského Hradiště.“ Soudní procesy se zatčenými členy skupiny Světlana probíhaly dva roky, týkaly se více než čtyři sta osob. Jan Janků se obával, že dostane trest smrti. V roce 1950, přibližně po roce čekání v Uherském Hradišti, byl odsouzen na dvacet let těžkého žaláře.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.