Esšálek mrtvého nepřítele
V květnu 1945 Felix Kolmer utekl s dalšími vězni z pracovního tábora ve Friedlandu. Doputovali až do Chocně, kde netrpělivě vyčkávali na okamžik, kdy budou moci odjet vlakem domů. Felix se přihlásil jako dobrovolník k jednotce střežící choceňské vlakové nádraží, ale po několika měsících strávených v koncentračních táborech nebyl uznán schopným boje se zbraní. V noci z 8. na 9. května 1945 zaútočil na choceňské nádraží obrněný vlak s ustupující německou a maďarskou armádou. Felix Kolmer vzpomíná, že se pak rozhořely ostré boje, v nichž jen zázrakem nepřišel o život: „Lehl jsem si pod lavici, ale všiml si mě jeden Maďar a rozběhl se ke mně s nasazeným bajonetem. Byl dva, tři kroky ode mě a já věděl, že je se mnou konec. Najednou po něm někdo vystřelil, on dostal kulku do hlavy a padnul k zemi. Z ruky mu vypadl esšálek a pomalu se dokutálel až ke mně. Ten esšálek mám dodnes.“
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.