O hladu a žízni
Koncem dubna 1945 skupina vězňů, ve které byl i Miloš Dobrý, dorazila do Varnsdorfu. Bez jídla a pití a pod ranami německých esesáků pochodovali z koncentračního tábora Schwarzheide již několikátý den. Vězni trpěli velkým hladem a při odpočinku v prázdné přádelně bavlny ve Varnsdorfu zahlédli z okna fotbalové hřiště, na jehož ploše rostly pampelišky. Někoho z vězňů napadlo, že pampelišky se dají jíst, a tak požádali strážné, zda je pustí na slunce. „Dovolili nám jít ven, a tak nás těch dvě stě padesát lidí vylezlo na hřiště a ty pampelišky jsme tam sežrali. Květy, listy, kořínky, všecko. Když už byly pampelišky pryč, tak u plotu byly kopřivy.“ Kopřivy si natrhali a odnesli do továrny, kde si je večer uvařili ve vodě, aby byly lépe stravitelné.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.