Pašování myšlenek
Český levicový novinář Antonín J. Liehm připravoval 14 let podmínky pro to, aby mohl začít vydávat mezinárodní revui Lettre Internationale, jejíž redakce v Paříži sídlila na několika adresách, mimo jiné i na Place de la République. „Tu myšlenku jsem si odnášel z Prahy v roce 1968, ale chyběly peníze i lidé, kteří by tomu pomohli. A když jsme nestáli o podporu americké CIA, jako to měla Svobodná Evropa, tak jsme museli podporu vyžebrat jinde.“ Finance nakonec daly bohaté emigrace, polská a maďarská, a francouzské ministerstvo kultury. Pomohl i dávný Liehmův přítel Paul Noirot, vydavatel časopisu Politique aujourd'hui. „A když jsme v roce 1984 konečně začínali s prvním francouzským vydáním, přemýšleli jsme zoufale, jak by se to mohlo jmenovat. Věděli jsme, že to bude mít malý náklad a malou cirkulaci a že to bude takové pašování myšlenek. Kdo dělal něco podobného v historii? Francouzští osvícenci Voltaire a jiní vydávali malé sešitky, které se posílaly kurýrem třeba Kateřině Veliké. A co to bylo? Byly to lettre, dopisy. To byly v podstatě politické texty. A Martin Vaculík, syn Ludvíka, říkal: ,A co kdyby se to jmenovalo Lettre Internationale?‘ To se nám zdálo geniální, a takhle tedy Martin Vaculík pokřtil Lettre Internationale,“ vzpomíná Antonín J. Liehm. Měly to být evropské Literární noviny, jejichž koncept „časopisu pro umění a politiku“ se tak osvědčil v Československu v období tání v 2. polovině 60. let.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.