Hlavním libereckým náměstím mnohokrát procházely dějiny, jak se na každé hlavní náměstí sluší. Bylo a je jejich nejvýznamnějším jevištěm. Patrně nejdramatičtější zjevení velkých dějin toto náměstí zažilo na začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, kdy sovětský tank najel do podlou…
Ve vyprávění Rudolfa Pilaře ožívá svět plný národnostního napětí mezi Čechy a Němci v době, kdy spolu ještě žili v jedné zemi a v jednom městě. Připomíná nám i násilný konec tohoto soužití, ohraničený z jedné strany válkou a nacistickým pokusem o likvidaci českého národa a z druhé strany vyhnáním…
Sudetští Němci k městu patřili a patří, protože mnozí z nich si svůj vztah k městu uchovali a dokonce se vrací. Isa Engelmannová se narodila před válkou v Indii, kde její otec zastupoval jednu libereckou chemickou továrnu, ale dětství prožila v Liberci. Po vypuknutí války padl otec do britského z…
Liberecká knihovna je jen zdánlivě obyčejnou stavbou pro veřejnost. Ve skutečnosti stojíte před mnohovrstevnatým uměleckým dílem. Má mnoho autorů, ale hlavní autorkou a duchovní vůdkyní celého tvůrčího procesu byla Věra Vohlídalová. Zvláštní a neopakovatelná konstelace, kdy se v jeden okamžik pro…
Budova lázní se nedávno probudila z dlouhého zakletého spánku a od roku 2014 v ní najdete galerii. Svého času však šlo o výraznou stavbu jednak architektonicky, jednak svou funkcí – kryté bazény na počátku 20. století nepatřily k běžné „občanské vybavenosti“. Plavecká hala byla znakem bohatství a…
Liberecký nakladatel Roman Karpaš vzpomíná na hřiště svého dětství v prostoru současného Sokolovského náměstí. Popisuje prolézání tajuplných Valdštejnských domků ve Větrné uličce. Soubor nejstarších dochovaných staveb v Liberci byl částečně poničen kvůli zanedbání této křehké památky. Zbylé domky…
Autor velké Knihy o Liberci ve svém vyprávění promluvil hodně jasně – Liberec nikdy nebude hezký. Jako by měl ve svých genech zapsánu neúctu k památkám a k tomu, co už tu je. Nové stavby obvykle nepřinášejí dotváření celku, ale naopak často bourání starého. V Liberci to nové nenavazuje na staré, …
Tvar křižovatky a nepřirozenost rozlehlé prázdné plochy uprostřed města napovídají, že zde kdysi stálo něco velkého. Právě tady, přímo u Harcovského potoka, založil v první polovině 19. století Johann Liebieg slavnou textilní továrnu, která měla lví podíl na tom, že se Liberec stal z maloměsta re…
Konec německého Liberce byl velmi rychlý. Mnoho tisíc Němců muselo město opustit v řádu hodin při tzv. divokém odsunu hned v květnu a červnu 1945. Jejich cesta nejčastěji vedla přes liberecké nádraží a pak vlakem do Žitavy, nejbližšího německého města s nádražím hned za hranicemi. Na tamním nástu…
Jan Šolc přišel do Liberce jako dítě hned po skončení druhé světové války a popisuje nadšené i velmi divoké časy osidlování kdysi bohatého města. Základem společnosti nové metropole severu se stala směs odvážných nadšenců, zlodějíčků i lupičů. Příznačně tenkrát vznikla i variace na známou lidovou…
Procházka po hlavní společenské ose Liberce připomíná kvality města, které před druhou světovou válkou definovaly německý Reichenberg. Po horských potocích připlula průmyslová revoluce, která jej proměnila v nebývale bohatou aglomeraci. Projděte se jeho Masarykovou třídou, lemovanou nádhernými vilami v zahradách, i malebným Liebiegovým městečkem. Naslouchejte vzpomínkám jeho bývalých i současných obyvatel.
Trasa je snadná, měří 8 kilometrů, absolvovat se dá za 2 hodiny. Provede vás libereckými ulicemi, kolem vodní nádrže Starý Harcov, skokanských můstků i místního zámku, kde je jedna z největších světoých expozic a vzorkovnic skleněných výrobků.