Prague, Bartolomějská Street
Former secret police (StB) interrogation and detention prison · Bartolomějská 306/7, 110 00 Prague-Prague 1…
  • Příběh
  • Místo

Na první výslech jsem byla připravená

Dostupné v: English | Česky

Manželé Věra a Pavel Roubalovi patřili mezi první signatáře Charty 77 . Podle slov Věry Roubalové do té doby žili v podstatě spokojeným rodinným životem, to se ale změnilo po zavření jejich přítele ze studií Jiřího Müllera za rozšiřování letáků. Byl to právě on, kdo seznámil manžele s prohlášením Charty, a podle Věry Roubalové s jejím podpisem vůbec neváhali. Byla to pro ně samozřejmá věc: „Podpis Charty nebyl ničím výjimečným, jen nutností, i když jsme věděli, že každý, kdo podepíše, jde k výslechu.“ První výslech na sebe nenechal dlouho čekat: „Nejdřív vyslýchali Pavla, ale ten měl jedinou strategii – nikdy nic neřekl. Když jsem šla na první výslech kolem Charty, tak jsem byla připravená. Byla jsem velmi nervózní, obešla jsem několik lidí, abych se zeptala, jak se chovat, a pak jsem jim na výslechu prostě řekla, že mám z 50. let velice špatné zkušenosti s StB, že v té době přinutili mého otce, aby po dlouhé době samovazby mluvil to, co nebyla pravda, takže já jim nedůvěřuju a že se s nimi nebudu bavit. Oni to ještě párkrát zkusili, tam byl vždycky jeden zlý a jeden hodný, ten hodný to zkoušel přes děti: „,Máte sice ještě děti malé, ale budete chtít, aby šly na školu atd.‘ Takže takové ty klasické metody, které měli nacvičené. Já jsem tam šla připravená, prostě jsem to odmítla a bylo to.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Věra Roubalová Kostlánová

Věra Roubalová Kostlánová

Paní Věra Roubalová-Kostlánová, rozená Lomská, se narodila roku 1947 v Praze. Otec i matka pocházeli z židovské rodiny (otec ze slavného pražského rodu Liebenů), společně přežili válku v Anglii a oba byli přesvědčení komunisté. Otec působil jako krajský tajemník KSČ v Plzni, v letech 1950–1956 byl vězněn a souzen v procesu s Marií Švermovou a krajskými tajemníky. Část dětství strávila Věra spolu s mladším bratrem v dětském domově. V 60. letech, při studiu na vysoké škole, se začala stýkat se studentskými aktivisty, především s Jiřím Müllerem, seznámila se tam i se svým prvním manželem Pavlem Roubalem. Vystupovali proti invazi v roce 1968, připravovali studentskou stávku na podzim 1968 a pomáhali při organizaci pohřbu Jana Palacha. Už jako rodiče tří synů byli manželé Roubalovi mezi prvními signatáři Charty 77. Za vázání samizdatových knih byl Pavel Roubal v létě 1978 na dva měsíce uvězněn, později se stal členem Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Z Prahy se Roubalovi odstěhovali do Častrova u Pelhřimova, ani tam neztratili kontakty s disentem, byli sledováni StB a několikrát vyslýcháni. V říjnu 1990 Pavel Roubal spáchal sebevraždu v důsledku psychického onemocnění. V lednu 1992 byla Věra Roubalová jednou z poslední trojice mluvčích Charty 77. Od 90. let se Věra Roubalová, později Kostlánová, věnuje jednak psychoterapii a také práci s migranty, 15 let pracovala v poradně pro uprchlíky. Je nositelkou Ceny Paměti národa za rok 2010.

Prague, Bartolomějská Street

Dostupné v: English | Česky

The street acquired its oldest name, Benátská, after the poor local neighbourhood and the brothel called Benátky (Czech for “Venice”). The street was known as V Jeruzalémě or Jeruzalémská from the 14th to the early 18th centuries after Nový Jeruzalém – a preacher seminar and refuge for penitent women that Jan Milíč of Kroměříž founded on the parlour house lot in the latter half of the 14th century. Police buildings are in the location today. At the end of the 19th century, the Grey Sisters nuns took care of the sick and abandoned there. The convent was finally evicted in 1949. The detention prison of the StB was set up in the building known as "Kachlíkárna" (tile house) in 1947. In October 1952, it also housed the pre-trial custody prison of Prague I and after further organizational development it was finally shut down in September 1963. In 1950, it had a capacity of 120 inmates but it was grossly exceeded at times. Up to 45 inmates would at times be located in a cell intended for 12. The Kachlíkára also served as the main seat of the StB (Bartolomějská 14). Today, the building serves the Police of the Czech Republic. The administration of the StB housed in Bartolomějská Street 10. After the Velvet Revolution in 1989, the Institute for the Documentation and Investigation of Communist Crimes was established here. The investigation methods of the StB are comparable to those of the Gestapo. Corporal and mental torture was the standard method of interrogation. Tens of thousands of Czechoslovak citizens went through the building.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo