Svobodné diskuse v Jirchářích
V budově Husova semináře pod záštitou profesora evangelické bohoslovecké fakulty J. L. Hromádky a z iniciativy J. Němce, L. Hejdánka a V. Freie vzniklo společenství, které bylo otevřené každému bez ohledu na konfesi a zaměření. Přednášky navštěvovali studenti, profesoři, laici i širší veřejnost. Jirchářské semináře poskytly příležitost k veřejnému vystoupení řadě osobností, jejichž publikační a pedagogická činnost byla ve své době kvůli politickým poměrům značně omezená. Aktivně se jich účastnili např. A. Molnár, J. Sokol, M. Habáň, J. M. Lochman a řada dalších. Ekumenický duch a prostředí svobodné diskuse kultivovaly nejméně jednu generaci lidí, kteří díky zkušenosti z Jirchářů vstupovali do života lépe vybaveni. „Seminář v Jirchářích se stal svobodným, filosoficko-teologickým fórem, jakýmsi semeništěm, kde vznikaly podstatné věci, iniciovaly se překlady i studie a navazovaly se kontakty,“ vzpomíná Dana Němcová, manželka Jiřího Němce, jednoho z iniciátorů setkávání v Jirchářích.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Dana Němcová
Dana Němcová, rodným příjmením Valtrová, se narodila 14. ledna 1934 v severočeském Mostě. V roce 1953 začala v Praze studovat psychologii na Univerzitě Karlově, kde poznala pozdějšího psychologa, filozofa a významného katolického intelektuála Jiřího Němce. Vzali se 2. července 1955, měli spolu sedm dětí. Po krátkém období relativní svobody v druhé půli šedesátých let okupovaly Československo armády Varšavské smlouvy. Němcovi ještě v létě 1968 naložili své potomky do kamarádčina trabantu a odjeli do Rakouska, aby počkali, jak se situace vyvine, zda dojde k zatýkání „socialismu nepřátelských elementů“. Nedošlo – a oni se záhy vrátili domů. Začala normalizace. Manželé Němcovi se počátkem sedmdesátých let sblížili s undergroundovou komunitou – mladými vlasatými hudebníci, kteří rezignovali na profesionální kariéru. Když začal komunistický aparát kriminalizovat členy skupiny The Plastic People of the Universe a další undergroundové hudebníky a když s nimi v roce 1976 uspořádal soudní proces, byli to mezi jinými právě Němcovi, kdo pro zatčené organizoval podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi české vědy a kultury. Z podpory PPU se poté fakticky zrodila Charta 77, kterou Dana a Jiří Němcovi jako jedni z iniciátorů podepsali mezi prvními. Mělo to okamžité důsledky. K prvnímu výslechu na Ruzyň si Danu Němcovou StB předvolala v den jejích narozenin, 14. ledna 1977. Následoval vyhazov z práce (to se týkalo i Jiřího Němce, který od roku 1977 dělal nočního hlídače), domovní prohlídky, opakované předvolávání k výslechu a soustavná šikana. Přesto už rok po Chartě 77 zakládala Dana Němcová spolu s některými dalšími signatáři Charty Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který dokumentoval případy perzekuce a posílal o nich zprávy do zahraničí. V roce 1979 byla paní Němcová zatčena a strávila půl roku ve vazbě; v říjnu ji podmíněně odsoudili za podvracení republiky a roku 1980 byl na několik měsíců uvězněn Jiří Němec, který o několik let později odešel do exilu. V lednu 1989, na začátku tzv. Palachova týdne, byla Dana Němcová zatčena, když šla jako mluvčí Charty 77 položit květiny k pomníku sv. Václava. Po listopadu se nejdřív nakrátko stala poslankyní federálního parlamentu, poté vedla správní radu Výboru dobré vůle Olgy Havlové a pracovala v Poradně pro uprchlíky. Roku 1990 dostala cenu mezinárodního mírového hnutí Pax Christi, o osm let později jí byla udělena prezidentská medaile Za zásluhy a roku 2000 rakouská Středoevropská cena. Roku 2013 se pak Dana Němcová stala držitelkou Ceny Paměti národa.
