Borůvková hora
místo schůzek československých a polských disidentů · Javorník 80, 790 70 Javorník, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Setkání na Borůvkové hoře

Dostupné v: English | Česky

Po krkonošských schůzkách v roce 1978 českoslovenští a polští disidenti se řadu let podobným způsobem na zelené hranici nescházeli. Poláky k tomu donutilo vyhlášení výjimečného stavu generálem Wojciechem Jaruzelským, Čechy a Slováky pak represe tajné policie, která se v rozsáhlé akci „Sever“ snažila jejich kontakty s polskými disidenty minimalizovat. Cestovní ruch mezi oběma státy byl navíc výrazně redukován.

První schůzka tváří opozičních hnutí se uskutečnila až po více než devíti letech, 15. srpna 1987 v Jeseníkách. Na setkání na Borůvkové Hoře vzpomínal olomoucký disident Rudolf Bereza, který přijel spolu se svým kolegou Tomášem Hradilkem autem na nádraží v Javorníku. Tady už čekali Václav Havel, Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Rudolf Battěk, Anna Šabatová a další přátelé, aby se společně  vydali vzhůru na Borůvkovou horu. „Bál jsem se pronásledování příslušníky Veřejné bezpečnosti, a tak jsem si nevzal ani bundu, protože byla barevná, ani nic na pití, aby to necinkalo,“ vypráví Rudolf Bereza. Když ale dorazil se zpožděním nahoru, přivítal ho tu Jacek Kuroň a Anna Šabatová. „Jacek Kuroň držel v ruce flašku a řval: ,Nazdár, Rudolfe!‘ Říkám: ,Vy tady řvete jako na fotbale.‘ A on na to: ,Neboj, tady se nehlídá sto kilometrů ’. Měli to skvěle zorganizované,“ směje se Bereza. 

Schůzky se zúčastnili také mladí lidé, kteří navázali společné kontakty teprve v polovině osmdesátých let: Mirosław Jasiński, Petr Pospíchal, Zbigniew Janas a Zbigniew Bujak. Po několikahodinové diskusi podepsali účastníci Komuniké ze setkání na polsko–československých hranicích, kde popsali svou představu o dalším vývoji sovětského bloku. Formulovali také několik společných požadavku: zkrácení vojenské služby a snížení vysokého stavu konvenčních armád ve východních Evropě, zrušení byrokratických překážek bránících volnému cestování mezi zeměmi sovětského bloku a účinné řešení ekologických otázek. Dokument zveřejnili až 21. srpna 1987, ve výroční den srpnové okupace Československa. V dobové zprávě StB bylo příznačně uvedeno, že zveřejnění prohlášení je podle pokynu Petra Uhla „embargováno“ pro západní sdělovací prostředky „do 21. 8. 1987 do 18.00 hod.“

 

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Rudolf Bereza

Rudolf Bereza

Narodil se v roce 1942 v Tovačově. Jeho matka Evženie Popovičová pocházela z města Povltava na Ukrajině, otec Rudolf Bereza starší byl z Moravy. Do roku 1968 se Rudolf mladší nijak výrazně nevymezoval vůči komunistickému režimu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy objížděl moravská města a aktivně se účastnil demonstrací. Jeho hlavní aktivita vůči poměrům v zemi začala až po podepsání Charty 77. Nejprve působil jako spojka pro předávání informací a samizdatů. Později společně s Tomášem Hradilkem podnikli několik odvážných akcí proti režimu. Otevřeným dopisem nazvaným „Dopis pěti dělníků“ požádali o abdikaci prezidenta Gustáva Husáka. Na 1. máje 1987 rozvinuli před tribunou v Olomouci transparent s nápisem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“. Oba podali trestní oznámení za velezradu na Vasila Biľaka, jednoho z vedoucích představitelů KSČ. Rudolf Bereza také napsal otevřený dopis Gustávu Husákovi, kterým žádal propuštění politických vězňů. Vše potom vysílala Svobodná Evropa. Za tyto své aktivity byl několikrát zadržen na 48 hodin a jeho dům byl hlídán muži z StB. Po demonstraci studentů na Národní třídě 17. listopadu 1989 se zapojil do aktivit spojených s přechodem k demokracii. V roce 1990 se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum. Potom byl krátce ředitelem městské policie a později řidičem autobusu. V současnosti žije v Hlubočkách u Olomouce.

Borůvková hora

Dostupné v: English | Česky

Hraniční vrchol je součástí hlavního hřebene Rychlebských hor. Na konci 80. let 20. století se na něm pro jeho odlehlost tajně scházeli českoslovenští a polští disidenti. Byli to členové československých občanských iniciativ a zástupci polské Solidarity. Mezi nimi například Lech Walesa, Adam Michnik, Václav Havel nebo Jan Ruml. Dnes na vrcholu stojí rozhledna s kioskem pro turisty.

Borůvková hora

Na tomto místě

Setkání na Borůvkové hoře

Setkání na Borůvkové hoře

Rudolf Bereza
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo