Českého kněze nechtěli

O německé obyvatelstvo na Horské Kvildě se staral kněz Johannes John, který působil v Rejštejně. Zřídil pro ně kapli v opuštěném domku blízko školy. Při bohoslužbách bývala otevřená okna a chlapi stáli venku, protože se tam už nevešli. Bylo to jednou v sobotu, když zatelefonoval páter John s dotazem, zda by za něj Karel Fořt nemohl vzít nedělní mši na Horské Kvildě i ostatní ohlášené bohoslužby. „Já jsem se chtěl ještě na něco zeptat, ale on zavěsil a pak už nikdo nebral telefon. Jak jsem později zjistil, oni ho zrovna zavřeli, poněvadž taky pomáhal lidem přes hranice.“ V neděli tedy dorazil páter Fořt na Horskou Kvildu. Kaple ale byla prázdná. Šel se tedy zeptat do hospody hostinského, co se děje. „A on říká: Jó, to voni vám tam nepudou, když jim zavřeli Němce a poslali Čecha.“ Hostinský jej však poslal za porodní bábou, která měla mezi Němci na Horské Kvildě největší autoritu. Bába Klostermannová věděla, kdo je, ale nechtěla s ním nejprve vůbec mluvit. Začal s ní tedy hovořit německy, vše jí vypověděl a ona se pak zeptala: „Wenn kommen Sie wieder? Kdy zase přijdete?" „Příští neděli, ale musíte přijít vy.“ „Ja, wir kommen,“ slíbila Klostermannová. Příští neděli bylo v kapli plno. Karel Fořt kázal německy: „Vy se ptáte: Wer bist du? No, tak já jsem Čech, víte? A je to zrovna takový zločin, jako že vy jste Němci.“