Založení aeroklubu a letiště ve Staňkově
Po škole začal Josef Pavlík pracovat jako učitel. Zvolená kariéra ho ovšem nenaplňovala a stále více času věnoval svému koníčku – letectví. Volné chvíle trávil činností spojenou s obnovou aeroklubu a letiště ve Staňkově. „Já jsem nebyl absolutní iniciátor, ale dělal jsem jednatele aeroklubu.“ Všeobecná atmosféra osvobozeného národa a hrdosti na anglické letce záměru na obnovu letiště nahrávala. Pozemky pro dráhu získali z polí, která před válkou patřila německé menšině ve Staňkově. Dva kluzáky zase z nedalekého německého hangáru v Holýšově. I obnovená československá armáda měla zájem na výchově mladých pilotů, a tak činnost aeroklubu podporovala a zásobovala ho dalšími letadly. Josef Pavlík začal létat v roce 1946, kdy poprvé startoval na kluzáku ŠK-38 z nedalekého svahu. Poté absolvoval výcvik na dvoumístném větroni Jeřáb. Další kurzy následovaly a postupně získal plachtařské odznaky A, B i C a stal se instruktorem bezmotorového létání. Když se v roce 1947 konalo slavnostní otevření letiště spojené s leteckým dnem, měl už staňkovský aeroklub na dvě stovky členů. „Fandilo nám tady spousta lidí.“ Na letecký den přilétly spitfiry z Českých Budějovic, proběhla akrobatická show na dvouplošníku a další atrakce. „Pak se to rozběhlo a aeroklub začal prosperovat.“ Když Josef Pavlík v roce 1948 nastupoval na základní vojenskou službu, přihlásil se do školy pro důstojníky letectva v záloze v Pardubicích. V kariéře pilota pak pokračoval po celý svůj profesní život.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Josef Pavlík
Josef Pavlík přišel na svět 18. května 1927. Dětství prožil na malém hospodářství ve Staňkově. Poté co vychodil obecnou školu, navštěvoval gymnázium v Domažlicích. Němci však za války jeho třídu zrušili, a tak se rozhodl nastoupit na Baťovu školu práce ve Zlíně. Odtud byl v březnu roku 1945 odveden na zákopové práce. Při útěku před frontou se dostal až za strýcem do Prahy, kde zažil povstání. Po válce si Josef Pavlík doplnil vzdělání a začal pracovat jako učitel. Všechen svůj volný čas ale trávil snahou o obnovu Staňkovského aeroklubu a letiště. Jeho provoz byl zahájen v roce 1947 leteckým dnem. O rok později nastoupil Josef Pavlík na povinnou vojenskou službu. Přihlásil se do důstojnické školy letectva v záloze, která sídlila v Pardubicích, kde získal odznak navigátora. Po ukončení vojenské služby nastoupil na tříletou leteckou akademii v Hradci Králové. Následovalo nasazení ke 4. stíhacímu leteckému pluku v Plzni. Zde získal hodnost velitele letky a instruktora létání. Vzpomíná, že v té době často hlídkovali nad západní hranicí, kde občas létala americká špionážní letadla. V roce 1953 byl Josef Pavlík převelen do Bratislavy, kde se přeškolil na proudové stroje MiG. V následujících letech působil v Brně, Košicích či Piešťanech jako instruktor létání. To už měl hodnost majora. V roce 1963 přijal nabídku pokračovat v kariéře jako inspektor nadzvukového letectva. Díky svým zkušenostem zanedlouho získal pozici Náčelníka taktické a střelecké přípravy, ve které působil až do odchodu z armády v roce 1985. Poté pokračoval jako civilní zaměstnanec v Meziresortní komisi pro řízení letového provozu. Po revoluci v roce 1989 se aktivně účastnil obnovy Svazu letců ČSFR a byl jednoznačně zvolen jejím prvním předsedou. Za dobu ve funkci se zasadil o vznik Památníku padlým čs. letcům na náměstí Svobody v Praze. Ve svém životě se také věnoval a stále věnuje popularizaci letectví a píše odborné práce na téma bezpečnosti v letectví.
