Pilot si poplietol letisko

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

Ludvík Rapan slúžil v 2 československej paradesantnej brigáde, ktorá vznikla v Sovietskom zväze a mala byť nasadená ako podpora Slovenského národného povstania. Na územie Slovenska boli výsadkári dopravovaní z poľského letiska Rzeszow. Ludvík Rapan sa ale nakoniec na Slovensko vôbec nedostal. „Ja osobne som letel dvakrát. Raz sme nepristali, pretože bolo nepriaznivé počasie. Druhý krát sme nepristáli tiež kvôli počasiu. Tretí krát to ruský pilot potom poplietol a namiesto na letisku Tri Duby, ktoré bolo naše, začal pristávať na letisku obsadenom Nemcami. Boli sme už asi sto metrov nad zemou, keď po nás začali Nemci páliť. Mali sme tam asi dvoch mŕtvych a niekoľko ranených.“ Dezorientovaný pilot nakoniec pristál v ukrajinskom Ľvove.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Slovenské národní povstání a partyzánský odboj I.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Ludvík Rapan

Ludvík Rapan sa narodil v roku 1921 na Slovensku v obci Dlhé Pole neďaleko Žiliny. Učil sa za zámočníka vo východných Čechách a práve tam ho zastihol rozpad Československej republiky. Po krátkom pobyte na Slovensku odišiel za prácou do Nemecka a neskôr do Rakúska. V roku 1942 bol odvedený do slovenskej armády. Absolvoval telegrafický výcvik a v priebehu roku 1943 bol nasadený na východnom fronte. Skončil v sovietskom zajatí, kde prekonal týfus. Po absolvovaní parašutistického výcviku pôsobil v 2. československej paradesantnej brigáde. V jej radoch krátko bojoval v Karpatoch. Po neúspechu SNP bol prijatý do 1. československej leteckej divízie a bojoval ako palubný strelec, hlavne na severnej Morave. Po vojne odišiel z armády a pracoval ako telegrafista na ministerstve zahraničia a ministerstve vnútra.

Další informace

Sliač, letiště, Slovenská republika

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

Historie letiště sahá do roku 1936, kdy zde byla založena letecká škola a vybudován první hangár. Letiště sehrálo důležitou roli během Slovenského národního povstání v roce 1944. Již před jeho vypuknutím se v uzavřených hangárech opravovaly vyřazené stroje a připravovaly se na bojové využití. V době povstání byl velitelem letiště kpt. Belo Kubica. Od 25. 9. do 16. 10. probíhala na letišti přeprava 2. paradesantní brigády ze Sovětského svazu, celkem bylo přepraveno 1739 osob a 248 tun zbraní. Přistávala tu i anglická a americká letadla s materiální pomocí. Letiště bylo několikrát bombardováno. V roce 1968 převzala správu nad vojenskou částí letiště sovětská armáda, která jej využívala až do převratu v roce 1989.

Na tomto místě