Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác
sídlo gestapa · Politických vězňů 20, 110 00 Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Musí to být jezero

Dostupné v: English | Česky

František Wretzl se v červenci 1944 sám přihlásil na gestapu, neboť tušil, že jeho zatčení je neodvratné. Přes tuto polehčující okolnost s ním v „Pečkárně“ nezacházeli v rukavičkách a snažili se z něj vymlátit podrobnosti o jeho ilegální činnosti. „Vyslýchající si prohrábl vlasy nebo se rukou zachytil opasku a ptal se, co to znamená. Nevěděl jsem a dostal jsem silnou ránu do obličeje. Netušil jsem, že to byla znamení, která v Burešově oddílu používali pro signalizaci kontrol,“ vzpomíná František Wretzl. Při výsleších čelil až pěti vyslýchajícím, rány do obličeje střídalo bití „gumikniplem“, což byla hadice protažená dráty a vysypaná pískem. Pak mu nařídili, aby se sehnul, dal ruce pod kolena, a nasadili mu pouta. „Zpočátku se nic neděje, ale po chvíli se ozvou nohy. Začnou svědit a svědění stále zesiluje. Potom se člověk začne v obličeji potit. Pot stéká do středu čela a odtud odkapává na zem,“ pokračuje pamětník ve vyprávění. „Co chvíli přišel gestapák, podíval se, kolik potu na zem odkapalo, a prohlásil: ,To nic není, musí to být celé jezero.‘ Jenomže za chvíli mě přestaly nohy nést a já ztrácel rovnováhu. Kýval jsem se ze strany na stranu a uvažoval, zda padnu na skříň, nebo hlavou na umyvadlo. Tu přišel gestapák, odemkl pouta a já se postavil. A to byl zážitek. Jak se krev hnala do nohou, měl jsem pocit, jako by mě bodaly tisíce jehel.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

František Wretzl

František Wretzl

Narodil se 27. října 1919 v Praze na Žižkově. Ve 30. letech vstoupil do katolického skautského sboru Legio angelica, který založil Karel Method Klement. Ve skautu František dostal přezdívku Baron. Na podzim 1938 v Praze aktivně pomáhal českým uprchlíkům ze Sudet. Za války se zapojil do odboje v rámci Revolučních oddílů Junáka, za což byl zatčen gestapem a měsíc vyšetřován. Od srpna 1944 do dubna 1945 byl vězněn v Terezíně, posléze ve Flossenbürgu a Lengenfeldu. Absolvoval pochod smrti a po návratu do vlasti se zúčastnil Pražského povstání. V pozdějších letech byl František Wretzl čestným členem Svojsíkova oddílu. Zemřel 19. listopadu 2013 v Praze.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Dostupné v: English | Česky

Původně bankovní dům z roku 1920 patřil rodině židovského finančníka Julia Petschka. Před válkou rodina prodala svůj majetek a odešla do emigrace. Po okupaci Československa v roce 1939 zabrala palác obávaná německá tajná státní policie gestapo a po šest let odtud řídila teror proti českému národu. V tzv. Pečkárně byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V místnosti přezdívané biograf museli bez hnutí čekat, až na ně přijde řada. Doléhalo sem sténání mučených a řev gestapáků. Vězni si "promítali", co je čeká. Mnozí z nich brutální výslechy nepřežili. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl v budově zřízen stanný soud, který posílal zatčené do koncentračních táborů a na popraviště. Na konci války se Pečkův palác proměnil v pevnost zabarikádovaných nacistů, kteří se však marně bránili soustředěnému tlaku povstalců a ještě před příchodem Rudé armády kapitulovali.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Na tomto místě

Cyklostylovaný rozsudek smrti

Cyklostylovaný rozsudek smrti

stanné právo v Československu
Jak dlouho to trvalo, nevím

Jak dlouho to trvalo, nevím

Bohuslav Bubník
Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Alois Kubiš
Musí to být jezero

Musí to být jezero

František Wretzl
Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Ivan Malý
Osudné gestapácké razítko

Osudné gestapácké razítko

Pavel Macháček
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo