Zdivočelá země

Otec Jiřího Stránského byl v květnu 1945 Českou národní radou pověřen, aby dohlížel na odsun sudetských Němců v krušnohorské obci Hora Svatého Šebestiána. Jiří, kterému tehdy bylo 14 let, tatínka umluvil, aby ho na výpravu do severních Čech vzal s sebou. „Můj otec byl svou matkou, která byla Rakušanka, vychovaný německy. Jako kluk navíc jezdíval na prázdniny k příbuzným do Krušných hor, kde se naučil tamní dialekt, kterému nerozumí ani většina Němců,“ poznamenává Jiří Stránský. Podle pamětníka se v oblasti Hory Svatého Šebestiána po válce odehrával nejdivočejší odsun sudetských Němců na naší západní hranici. On sám tam byl svědkem událostí, které pak o mnoho let později popsal v románu Zdivočelá země. Obyvatelé obce si Jiřího Stránského už jako spoluautora úspěšného stejnojmenného televizního seriálu pozvali na besedu. „Říkal jsem si, že to asi nebude úplně příjemné setkání, protože já těm místním Čechům dával ve scénáři pěkně na frak. V kulturáku se sešlo snad tři sta lidí, nejen místní, ale i z okolních vesnic.“ Diskuse trvala snad dvě hodiny, účastníci se ptali hlavně na souvislosti příběhu Zdivočelé země s reálnou historií. Úplně nakonec se o slovo přihlásil starší pán a spisovatel napjatě čekal, co kritického z jeho úst zazní. „On ale řekl úžasnou věc: ,Ze všeho nejvíc bychom tady panu Stránskému měli poděkovat, že na nás byl tak hodnej.‘ A to byla pravda, já jsem při psaní Zdivočelé země nikdy nepřeháněl, vždycky jsem spíš ubral,“ tvrdí Jiří Stránský.