Hora Svatého Šebestiána
Hora Svatého Šebestiána 18, 431 82 Hora Svatého Šebestiána, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Zdivočelá země

Dostupné v: English | Česky

Otec Jiřího Stránského byl v květnu 1945 Českou národní radou pověřen, aby dohlížel na odsun sudetských Němců v krušnohorské obci Hora Svatého Šebestiána. Jiří, kterému tehdy bylo 14 let, tatínka umluvil, aby ho na výpravu do severních Čech vzal s sebou. „Můj otec byl svou matkou, která byla Rakušanka, vychovaný německy. Jako kluk navíc jezdíval na prázdniny k příbuzným do Krušných hor, kde se naučil tamní dialekt, kterému nerozumí ani většina Němců,“ poznamenává Jiří Stránský. Podle pamětníka se v oblasti Hory Svatého Šebestiána po válce odehrával nejdivočejší odsun sudetských Němců na naší západní hranici. On sám tam byl svědkem událostí, které pak o mnoho let později popsal v románu Zdivočelá země. Obyvatelé obce si Jiřího Stránského už jako spoluautora úspěšného stejnojmenného televizního seriálu pozvali na besedu. „Říkal jsem si, že to asi nebude úplně příjemné setkání, protože já těm místním Čechům dával ve scénáři pěkně na frak. V kulturáku se sešlo snad tři sta lidí, nejen místní, ale i z okolních vesnic.“ Diskuse trvala snad dvě hodiny, účastníci se ptali hlavně na souvislosti příběhu Zdivočelé země s reálnou historií. Úplně nakonec se o slovo přihlásil starší pán a spisovatel napjatě čekal, co kritického z jeho úst zazní. „On ale řekl úžasnou věc: ,Ze všeho nejvíc bychom tady panu Stránskému měli poděkovat, že na nás byl tak hodnej.‘ A to byla pravda, já jsem při psaní Zdivočelé země nikdy nepřeháněl, vždycky jsem spíš ubral,“ tvrdí Jiří Stránský.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Sudetští Němci

Sudetští Němci

Označení se užívá od počátku 20. století pro československé občany německé národnosti, kteří obývali od středověku do druhé poloviny 40. let 20. století pohraniční oblasti dnešní České republiky, nazývané Sudety. Německá kolonizace pohraničí započala za vlády Přemyslovců, kdy Němci přicházeli na pozvání českých panovníků, aby kultivovali málo osídlené pohraniční české oblasti. Poklidné česko-německé soužití se vyostřilo s příchodem nacionalismu v 19. století. Protesty a odpor sudetských Němců na konci 30. let 20. století využilo nacistické Německo k propagaci vlastní politiky a rozšiřování svého území. Na základě mnichovské dohody byly Sudety připojeny k Německé říši, sudetští Němci se stali jejími právoplatnými občany a za války sloužili v německé armádě. Po válce bylo na základě takzvaných Benešových dekretů z Československa odsunuto nebo odtud uprchlo minimálně 700 tisíc sudetských Němců.

Hora Svatého Šebestiána

Dostupné v: English | Česky

Název této krušnohorské obce (německy Sankt Sebastiansberg) patrně souvisí s kostelíkem zasvěceným svatému Šebestiánovi, který tu byl postaven v 16. století. Před druhou světovou válkou tu žilo více než 1600 lidí, převážně Němců. Po uzavření mnichovské dohody byli muži povoláváni do německé armády a 110 z nich ve válce zahynulo. Během války ve vesnici stoupl počet obyvatel v důsledku evakuace lidí z okolních bombardovaných měst. Poválečný odsun Němců tento počet naopak snížil na pouhých 150. Značnou část nově příchozích obyvatel tvořili reemigranti české a slovenské národnosti z Rumunska.

Hora Svatého Šebestiána

Na tomto místě

Zdivočelá země

Zdivočelá země

Sudetští Němci
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo