Petschek Palace
Headquarters of Gestapo · Politických vězňů 20, 110 00 Prague 1, Czech Republic
  • Příběh
  • Místo

Cyklostylovaný rozsudek smrti

Dostupné v: English | Česky

V květnu 1942 bylo po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze vyhlášeno stanné právo. Nedlouho poté zatklo otce Jiřího Stránského gestapo. O neuvěřitelném příběhu, který se odehrál ještě týž den v sídle gestapa a stanného soudu v pražském Petschkově paláci, se Jiří Stránský dověděl až několik let po otcově smrti z vyprávění své matky. „Maminka, která v té době už měla se zatčením otce zkušenosti, se okamžitě vydala do Pečkárny,“ vzpomíná Jiří Stránský. „Tam čtyři hodiny čekala, než přišel pán od SD [Sicherheitsdienst, zpravodajská služba spadající pod Hlavní úřad říšské bezpečnosti RSHA – pozn. red.]. Ten matce řekl, aby šla s ním, a v malé kanceláři jí ukázal papír formátu A5. Byl to cyklostylovaný rozsudek smrti, na kterém bylo vyplněno jméno mého otce a byl tam už i jeden podpis. Do dneška z toho na mě jde hrůza, ale v rámci stanného práva se to tak dělalo. Zpola podepsaný rozsudek smrti mého otce pak ten úředník před matkou roztrhal a řekl: ,Vyřiďte svému muži, že jsme si kvit, protože on mi za první světové války zachránil život v Haliči.‘ Je to tak neuvěřitelná story, že se ji bojím jako spisovatel použít.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

stanné právo v Československu

stanné právo v Československu

Stanné právo bylo mimořádné opatření státní moci při zvýšeném ohrožení bezpečnosti státu, kdy se ve výjimečných případech, jako jsou válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma, omezila některá občanská práva. Účelem vyhlášení stanného práva bylo odradit občany od páchání zločinů, které jsou za dané situace považovány za společensky vysoce nebezpečné a které se za dané situace mohou ve zvýšené míře rozmáhat. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahovalo urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení vedeným policejními stannými soudy a výrazně zpřísněnými tresty, včetně využití trestu smrti. Stanné právo na území protektorátu Čechy a Morava vyhlásil jako první zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v období od 28. září 1941 do 20. ledna 1942. V jeho průběhu stanné soudy odsoudily k smrti 486 mužů a žen, dalších 2242 osob poslaly do Mauthausenu. Soudy probíhaly pouze formálně, gestapo podalo návrh osob k odsouzení a předseda stanného soudu ho často bez přelíčení podepsal. Po atentátu na Heydricha 27. května 1942 bylo stanné právo vyhlášeno znovu. Do jeho odvolání 3. července 1942 bylo popraveno 1585 osob (včetně 173 obětí lidického masakru). Období odvetných represí za smrt zastupujícího říšského protektora je také označováno jako heydrichiáda.

Petschek Palace

Dostupné v: English | Česky

The Petschek Palace is originally a bank house of a Czech-German Jewish man of finance Julius Petschek which was built in 1920. Before the war, the family sold their properties and left the country. After the occupation of Czechoslovakia in 1939, the Nazi secret state police Gestapo took over the building and all the terror against the Czechs was run from there. Thousands of Czech patriots were questioned and tortured there. In the room called “biograph” they had to wait still up for their turn. Most of them did not survive brutal interrogations. When Reinhard Heydrich became a Reichsprotector, the Nazi created a martial court there and started to send people to the concentration camps and for executions. At the end of the war, the Petschek Palace was a fort of the Nazis, but the building was under a big pressure of the rebels and the Nazis surrendered before the Red Army came.

Petschek Palace

Na tomto místě

Cyklostylovaný rozsudek smrti

Cyklostylovaný rozsudek smrti

stanné právo v Československu
Jak dlouho to trvalo, nevím

Jak dlouho to trvalo, nevím

Bohuslav Bubník
Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Alois Kubiš
Musí to být jezero

Musí to být jezero

František Wretzl
Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Ivan Malý
Osudné gestapácké razítko

Osudné gestapácké razítko

Pavel Macháček
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo