Musely jsme rozkopat vagony krumpáčem
Marta Kottová přišla do lágru v Mährensdorfu v prosinci 1944. Na dvoře stála ve skupince asi stovky Češek, všechny čekaly, co se bude dít. Brzy měly zjistit, že budou pracovat v továrně na zpracování lnu a zároveň tam také bydlet. „Němec, kterej byl mistr v té továrně, když nás viděl, tak řekl: ,Vy tady zmrznete jak pelargonie.‘ Protože ono to bylo vlastně pod Krkonošemi a my jsme byly napůl nahé, bosé, bez punčoch. Na slovo pelargonie nikdy nezapomenu.“ Většina Češek pracovala ve jmenované fabrice, kam přibyly k Polkám, které na místo dorazily dřív. Bylo jich tam kolem dvou stovek. Časem ještě přes Osvětim doputovalo kolem sta Maďarek. Kromě práce v továrně se chodilo na takzvaný transport – vykládat zboží na nádraží. Vždy bylo třeba rozkopat zamrzlé vagony krumpáčem (po bombardování byly polité vodou a zmrzlé) a vyložit je.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.