Auschwitz II-Birkenau
Nazi concentration camp · Czernichowska, Poland
  • Příběh
  • Místo

Lidé hnaní do plynu zpívali hymnu

Dostupné v: English | Česky

Do Osvětimi přišla Marta Kottová z Terezína. „Z toho, co se kolem dělo, jsem ztratila pojem o čase. Nevím, jestli jsem tam byla týden, dva měsíce. Pro nás, kdo jsme přišli z Terezína, to byl hroznej šok. Já si pamatuju jenom na kouř, na tu hrůzu a že jsem si nechtěla připustit, že maminka s tatínkem jsou ten kouř. A věčný apely, věčně nahý a hromady mrtvol.“ V Osvětimi se 7. března 1944, tedy v den nedožitých Masarykových narozenin, odehrála největší poprava českých Židů za druhé světové války. Do plynu šlo skoro čtyři tisíce lidí. „Tito lidé už žili v Osvětimi půl roku, takže věděli, kam jdou. A před plynovou komorou zpívali naši hymnu Kde domov můj. Tehdy se vzbouřilo osvětimský Sonderkommando, to byli ti lidé, který je měli hnát do plynu, a odmítlo tam ty lidi nahnat. I esesáci sami zůstali chvíli štajfoví, a pak začali střílet a nahnali všechny do plynu včetně toho Sonderkommanda.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Marta Kottová

Marta Kottová

Marta Kottová se narodila 22. února 1929 v Černovicích u Tábora. Potom se přestěhovali do Prahy. Od pěti let byla Marta nadšenou skautkou, chodila i do Sokola. Dne 1. prosince 1941 nastoupil její bratr Viktor do transportu AK2, půl roku po něm putovali transportem AAR do Terezína také Marta s tatínkem a maminkou. Marta žila nejdříve s maminkou v hamburských kasárnách, poté se ale stěhovala do takzvaného dětského domova L410. Šestého října 1944 byla rodina odvezena do Osvětimi, kde oba Martini rodiče zahynuli. Marta se před Vánoci téhož roku dostala přes Gross-Rosen do Marciszówa, kde poté pracovala v továrně na zpracování lnu a kde prováděla práce jako otevírání zamrzlých vagonů krumpáčem. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy. Za pohnutých okolností se zde setkala s rovněž přeživším bratrem Viktorem.

Auschwitz II-Birkenau

Dostupné v: English | Česky

Construction on the second of the three Auschwitz concentration camps began in October 1941 at the village of Birkenau (Březinka). Hundreds of thousands of prisoners from all over Europe passed through these places. On 7 October 1944, Jewish prisoners of the so-called Sonderkommando revolted – although the uprising was stopped with brutal force, they managed to destroy one of the crematories. Over a million people, mostly of Jewish descent, were killed in the gas chambers of the three Auschwitz concentration camps. In 1947, a museum was established on the premises of the camp in honour of its victims.

Auschwitz II-Birkenau

Na tomto místě

Dejte nám šanci!

Dejte nám šanci!

Toman Brod
Když tekla voda, tak hurá!

Když tekla voda, tak hurá!

Jana Dubová
Lidé hnaní do plynu zpívali hymnu

Lidé hnaní do plynu zpívali hymnu

Marta Kottová
Mengele se na mě výsměšně díval

Mengele se na mě výsměšně díval

Miloš Pick
Mně, vězňovi, říkal pane!

Mně, vězňovi, říkal pane!

Adolf Burger
Napravo znamenalo na stranu života

Napravo znamenalo na stranu života

Helga Hošková-Weissová
Po půl roce určeni k likvidaci

Po půl roce určeni k likvidaci

Rodinný tábor (BIIb) - s…
Psali jsme Gas a Tod

Psali jsme Gas a Tod

Anna Hyndráková
Stejně se brzy sejdete, řekl jí Mengele

Stejně se brzy sejdete, řekl jí Mengele

Jana Dubová
Vypadal jako taneční mistr

Vypadal jako taneční mistr

Helena Krouská, rozená L…
Zlomená ruka znamenala smrt

Zlomená ruka znamenala smrt

Markéta (Margit) Nováková
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo