Lidé hnaní do plynu zpívali hymnu

Dostupné v: English | Česky

Do Osvětimi přišla Marta Kottová z Terezína. „Z toho, co se kolem dělo, jsem ztratila pojem o čase. Nevím, jestli jsem tam byla týden, dva měsíce. Pro nás, kdo jsme přišli z Terezína, to byl hroznej šok. Já si pamatuju jenom na kouř, na tu hrůzu a že jsem si nechtěla připustit, že maminka s tatínkem jsou ten kouř. A věčný apely, věčně nahý a hromady mrtvol.“ V Osvětimi se 7. března 1944, tedy v den nedožitých Masarykových narozenin, odehrála největší poprava českých Židů za druhé světové války. Do plynu šlo skoro čtyři tisíce lidí. „Tito lidé už žili v Osvětimi půl roku, takže věděli, kam jdou. A před plynovou komorou zpívali naši hymnu Kde domov můj. Tehdy se vzbouřilo osvětimský Sonderkommando, to byli ti lidé, který je měli hnát do plynu, a odmítlo tam ty lidi nahnat. I esesáci sami zůstali chvíli štajfoví, a pak začali střílet a nahnali všechny do plynu včetně toho Sonderkommanda.“

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Marta Kottová

Marta Kottová se narodila 22. února 1929 v Černovicích u Tábora. Potom se přestěhovali do Prahy. Od pěti let byla Marta nadšenou skautkou, chodila i do Sokola. Dne 1. prosince 1941 nastoupil její bratr Viktor do transportu AK2, půl roku po něm putovali transportem AAR do Terezína také Marta s tatínkem a maminkou. Marta žila nejdříve s maminkou v hamburských kasárnách, poté se ale stěhovala do takzvaného dětského domova L410. Šestého října 1944 byla rodina odvezena do Osvětimi, kde oba Martini rodiče zahynuli. Marta se před Vánoci téhož roku dostala přes Gross-Rosen do Marciszówa, kde poté pracovala v továrně na zpracování lnu a kde prováděla práce jako otevírání zamrzlých vagonů krumpáčem. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy. Za pohnutých okolností se zde setkala s rovněž přeživším bratrem Viktorem.

Další informace

Osvětim II-Březinka (Auschwitz II-Birkenau)

Dostupné v: English | Česky

Výstavba jednoho ze tří osvětimských koncentračních táborů byla zahájena v říjnu 1941 na území vesnice Březinka. Prošly jím statisíce vězňů z celé Evropy. Dne 7. října 1944 v něm vypuklo povstání židovských vězňů z tzv. sonderkomanda, které bylo krvavě potlačeno, ale podařilo se při něm zničit jedno z krematorií. Ve všech osvětimských koncentračních táborech zavraždili nacisté v plynových komorách přes milion lidí, většinou židovského původu. Od roku 1947 zde najdeme muzeum k uctění památky obětí.