Theresienstadt, die Große Festung
ein jüdisches Ghetto · Pražská, 411 55 Terezín, Tschechische Republik
  • Příběh
  • Místo

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Když dnes Marta Kottová zpětně srovnává podmínky v táborech, jimiž za války prošla, vychází z toho nejlépe ten první – Terezín: „Tam jsme fasovali tři čtvrtě chleba na tři dny. Byla na to i písnička: ,Na tři dni fasuješ tři čtvrtě chleba, na den to vystačí, na dva i třeba.‘ To znamená čtvrt kila chleba na den. K tomu jsme ještě měli každý den oběd. Byly to sice dvě nebo tři nahnilé brambory ve slupce, ale byly. A byla troška polívky. Když dneska moje vnučka dělá jáhly, tak cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly, z kterých nám vařili polívku. Maminka říkala, že jáhly voní, ale já si to nedovedu představit.“ V terezínském ghettu vězni také směli dostávat balíky s potravinami. Příjemci se pak obvykle podělili se spolubydlícími. Největší rozdíl proti Terezínu pamětnice zaznamenala v Osvětimi. V tomto vyhlazovacím táboře podle ní panovaly otřesné podmínky, které se s Terezínem vůbec nedají srovnávat: „V Osvětimi jsem neviděla ani kousek chleba, nikdy. A v Mährensdorfu, to byl můj poslední lágr, kde jsem 14 hodin denně dělala velmi, velmi těžkou práci v továrně, jsme fasovali sedm deka chleba na čtyřiadvacet hodin. Terezínu se tedy ne nadarmo říkalo ,lázně Terezín‘. Proti dalším lágrům to opravdu byly lázně.“ Ke svědectví Marty Kottové je třeba dodat, že děti měly v Terezíně lepší zacházení než ostatní. Tisíce starých a nemocných lidí tam zemřely hlady.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Marta Kottová, rozená Lašová

Marta Kottová, rozená Lašová

Narodila se 22. února 1929 v Černovicích u Tábora do židovské rodiny. Její otec obchodoval s textilem. Lašovi se záhy přestěhovali do Prahy, kde byla Marta od útlého věku členkou skautského oddílu a Sokola. Dne 1. prosince 1941 byl její o šest let starší bratr Viktor odtransportován do Terezína a za půl roku tam pak putovala i Marta s otcem a matkou. Pamětnice žila nejdříve s matkou v Hamburských kasárnách, ale později ji přestěhovali do takzvaného dětského domova L410. Dne 6. října 1944 byli Lašovi deportováni do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče. Marta se před Vánoci téhož roku dostala přes Gross-Rosen do lágru v Mährensdorfu, kde pak pracovala v továrně na zpracování lnu. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a shledala se zde s bratrem. Dnes je Marta Kottová předsedkyní Historické skupiny Osvětim. V roce 2008 převzala z rukou prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Theresienstadt, die Große Festung

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Die Große Festung von Theresienstadt ist Teil einer Festungsanlage, deren Bau im Jahr 1780 begann, in der Ära von Kaiser Josef II. Die Festung liegt am Zusammenfluss der Elbe und der Eger und wurde ursprünglich zur Verteidigung gegen eine Invasion aus Preußen vorgesehen. Sie wurde aber nie militärisch genutzt, da die Preußen sie einfach umgingen. Theresienstadt erreichte den Status einer Heeresstadt und diente als eine Garnison - die Truppen wurden hier bis zum Ende des 20. Jahrhunderts stationiert. Die Festung besteht aus zwei Teilen - der Großen und der Kleinen Festung. Die Kleine Festung diente schon seit ihrer Gründung als Militärgefängnis. In der großen Festung lebte die Bevölkerung. Die Nazis jedoch beschlossen, hier ein jüdisches Ghetto zu schaffen und vertrieben deshalb am 24. 11. 1941 die Zivilisten aus Theresienstadt und bildeten hier ein jüdisches Ghetto. Beim Ausbau des zukünftigen Ghettos nutzten die Nazis die jüdische Gemeinde in Prag. Sie behaupteten nämlich dass in Theresienstadt ein Lager entstehen würde, in dem die jüdische Bevölkerung des Protektorats interniert, nicht aber in den Osten transportiert werde. Im Jahr 1942, auf der Wannsee-Konferenz, beschlossen die Nazis den Sonderstatus des Ghettos von Theresienstadt. Es sollte ein sogenanntes „Altenghetto“ werden, also ein Ghetto in dem ältere Menschen interniert werden – oft Veteranen des Ersten Weltkriegs nicht nur aus dem Protektorat, sondern auch aus Deutschland und Österreich. Die Nazis schufen sich somit ein Alibi. Sie konnten behaupten, dass sie doch nicht alte Menschen in die „Arbeitslager“ im Osten schickten. Diese blieben doch in Theresienstadt. Das war jedoch eine Lüge, denn manche von den Transporten die aus Theresienstadt in den Osten gingen bestanden ausschließlich aus älteren Menschen. Tatsächlich war die primäre Funktion des Ghettos Juden zu versammeln und sie weiter in den Osten zu transportieren. Die durchschnittliche Zahl der Häftlinge betrug in den vier Jahren der Existenz des Ghettos zwischen 30.000 bis 40.000 (vor dem Zweiten Weltkrieg lebten etwa 7.000 Menschen in Theresienstadt, darunter auch die Truppen der Militärgarnison). Im September 1942 war das Lager mit fast 58.500 Häftlingen überfüllt. Zu dieser Zeit starben hier durchschnittlich 127 Menschen täglich! Angesichts der erheblichen Überfüllung des Ghettos gab es sehr schlechte Lebensbedingungen, die in der Folge zur hohen Sterblichkeit beitrugen. Am Ende des Krieges brach im Lager zusätzlich eine Typhusepidemie aus. Insgesamt wurden etwa 155.000 Menschen im Konzentrationslager Theresienstadt gefangen gehalten. Um die 118.000 von ihnen starben im Verlauf des Zweiten Weltkrieges (einschließlich der Opfer der Typhusepidemie). Die Befreiung von Theresienstadt verlief ohne Kämpfe. Am 1. Mai 1945 wurde das Lager an das Rote Kreuz übergeben, am 5. Mai flohen die letzten Nazis vor der herannahenden Front und am 8. Mai 1945 kamen die ersten sowjetischen Truppen.

Theresienstadt, die Große Festung

Na tomto místě

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Marta Kottová, rozená Lašová
Motýli tady nežijí

Motýli tady nežijí

Výtvarná činnost te…
Práce v zemědělství měla samé výhody

Práce v zemědělství měla samé výhody

Markéta (Margit) Nováková
Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Miloš Pick
Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Felix Kolmer
Vyučovali nás tajně

Vyučovali nás tajně

Helga Hošková-Weissová
Z lágru jsem prostě odešla

Z lágru jsem prostě odešla

Anna Magdalena Schwarzová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo