Lynčovali Němce v černých rajtkách
Byl květen roku 1945, právě skončila druhá světová válka a Jaroslav Staněk s dalšími členy skautského oddílu z Prahy 3 dostali od Hnutí za svobodu úkol obsadit redakci německých novin Der Neue Tag. „Když jsme šli do Panské ulice držet strážní službu, aby tam nikdo neraboval, procházel kolem nás u Jindřišské věže dav řvoucích lidí. Na dvoukoláku vezli těla tlustých Němců z Pečkárny. Ti byli do půl těla vysvlečení a měli na sobě černé rajtky. Do jejich těl byly zabodány kapesní nože. Viděli jsme, jak do jednoho z nich vrazil jeden chlap další nůž až po střenku. Vedle nás stál člověk oblečený v koncentráčnickém oděvu a řekl: ,Zažil jsem od Němců hodně, ale tohle bych nedokázal. Je to nelidské.‘“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jaroslav Staněk
Narodil se 16. února 1926 v Nové Cerekvi na Vysočině. Jeho rodina se záhy přestěhovala na pražský Žižkov, kde Jaroslav navštěvoval obecnou školu. Poté absolvoval gymnázium a roku 1942 nastoupil na strojní průmyslovku v Betlémské ulici. Společně s dalšími žižkovskými chlapci v roce 1940 založili skautský oddíl. Krátce nato Němci skauting zakázali, a tak se museli uchýlit do ilegality. Během Pražského povstání se Jaroslav Staněk a další členové oddílu zúčastnili bojů na žižkovských barikádách i v centru Prahy. Koncem února 1946 pamětník vstoupil do KSČ. Pracoval na Hlavní správě výchovy a osvěty Ministerstva národní obrany (MNO), na Vojenské inženýrské akademii, v oddělení pro plánování výzbroje MNO, ve vojenském oddělení Úřadu předsednictva vlády, na generálním štábu armády a v letech 1968–1990 ve Výzkumném ústavu matematických strojů.
