Nemohla bych v těch postelích spát

Eva Vyskočilová, později Novotná, pochází ze smíšeného česko-německého manželství, což v Peci pod Sněžkou tehdy nebylo moc obvyklé. Když po válce začalo vysídlování sudetských Němců, její německé matky se to netýkalo, protože před válkou přijala české občanství. „Naši němečtí sousedi, kteří byli určeni k odsunu, pak chodili za mými rodiči a chtěli si u nás schovat nějaké cennosti, ale táta říkal: ‚Nic schovávat nebudu, nemám kam.‘ Jiní doufali, že kdyby si moji rodiče vzali jejich chalupu, budou tam moci zůstat jako pracovní síla,“ vzpomíná pamětnice. Otci nabízeli, aby si zabral nějakou nemovitost, protože jejich dům za války neopatrností německých vojáků vyhořel, ale on odmítl. „Maminka věděla, kde kdo bydlel, a říkala, že by nemohla v těch postelích spát. Chtěli do svého,“ vysvětluje Eva Novotná. Když začal odsun, její otec nejdříve říkal: „Nějaká spravedlnost asi existuje, když se to teď tak otočilo.“ Potom ale pomáhal vynášet věci lidem, kteří se připravovali k odsunu, a situaci začal vidět jinýma očima. „Do transportu šly i naše tety Anna a Hilda, vozily jsme jim s maminkou jídlo, byl to takový divný pocit. Mluvily jsme s nimi u drátěného plotu – my s maminkou jsme stály venku a za plotem obě tety a jejich děti, mí bratranci a sestřenice,“ doplňuje Eva Novotná. Její matka od začátku války už nikdy na své děti nepromluvila německy.