Roťák uměl dát facku, jako když do vás narazí stěhovací auťák

Pro Antonína Husníka si StB přišla na konci května 1950, vyslýchali jej v pověstném Domečku. Při výslechu samotném prý jen občas padla facka, pokud však člověk nespolupracoval, dostal se do rukou vyšetřovatele Pergla a rotmistra Malého. „Vždycky volali: ‚Vem si ho nahoru, zase si nemůže na nic vzpomenout.‘ Roťas Malý byl na fyzické násilí. Když dal facku, bylo to, jako když do tebe vrazí stěhovací vůz.“ V Domečku ovšem používali i týrání psychické. „Manželka byla tehdy v porodnici. Vyhrožovali mi, že ženu zavřou a dítě pošlou na vychování. „Když nebudeš mluvit, budou se mít zle.“ Husník našel způsob, jak si v drsných podmínkách alespoň na chvíli ulevit. „Vyslýchal mě štábní kapitán Bohata. Pořád chtěl něco vědět, ale já jsem neměl tušení co. Myslel si, že zatloukám. Tak jsem mu řekl, že to napíšu. Jednou z psychických zátěží totiž bylo, že se v Domečku muselo od rána do večera pořád chodit. Celý den se muselo pochodovat a večer pro vás přišli k výslechu a tam byl člověk skoro do rána. Tak jsem si vymyslel, že budu psát, protože u psaní se může sedět. Dostal jsem štos papíru a psal a psal neustále o tomtéž. Na to, co bych řekl dvěma větami, jsem popsal dvě stránky A4. Bohata pak poznal, že si z něj dělám srandu. Tak jsem pak sklidil nějakou tu pořádnou přes držku od Malýho.“