Potřebovali bychom, abyste šla zpět do Československa

Julie Hrušková dorazila do uprchlického tábora Wegscheid 16. března 1949. „Lágr byl rozdělen silnicí na dvě půlky. V jedné byli Židé, v druhé všichni ostatní. My jsme chodívali za tábor, lehávali na trávu, dívali se na Alpy a povídali o všem možném.“ Táborový život mladé lidi brzy omrzel a hned při první procházce do Lince se Julie seznámila s americkým vojákem Frankem Farnettim. Zamilovala se do něj až po uši, on její lásku opětoval a brzy se domluvili, že se vezmou. Julie se přestěhovala mimo lágr a otěhotněla. Bohužel, jednoho dne byl Frank odvolán na manévry do Německa. Ačkoli mu Julie slíbila, že se do lágru nevrátí, nevydržela samotu v cizím městě a za svými známými se šla přece jen podívat. Bylo to rozhodnutí, které natrvalo změnilo její život. Známí ji totiž přemluvili, aby se vrátila do Československa a převedla do Rakouska ještě nějaké další lidi. „Ten Ruda mě začal vychvalovat, jak se umím dobře orientovat, jak jsme bezpečně přešli hranice a kdesi cosi. No a tak vám říkám, nakonec jsem se nechala přemluvit. Obstarali jsme si ausweisy, kdyby nás kontrolovali v ruské zóně, a šli jsme.“ S posláním splnit úkol CIC se Julie vydala na cestu, která však měla skončit špatně. Zatčením, brutálními výslechy, potratem a jedenácti lety vězení. Svého milovaného Franka už nikdy neviděla.