Příprava na útěk za hranice
Sotva dvacetiletá Julie Hrušková se v roce 1949 seznámila v práci s kolegou, který nutně potřeboval převést přes hranice. Protože sama komunisty nesnášela a navíc měla otce, který dělal v pohraničí hajného, rychle se domluvili, že do Rakouska utečou spolu, ještě s dalšími dvěma mladíky. Den přechodu nastal 13. března 1949. „Sešli jsme se u našich ve Vranově. V neděli po obědě rodiče s bráchou odešli na přehradu, vojáci tam rozbíjeli granátem ledy. Já jsem se s nimi rozloučila s tím, že s klukama půjdeme na zámek a potom pojedeme společně do Brna. Ze zámku bylo vidět na cestu, po které šli rodiče. Když byli dostatečně daleko, zavelela jsem ,Honem!‘, doma jsem si rychle sbalila věci na cestu, sousedce řekla, ať našim vyřídí, že jsem jela do Brna, a zamířili jsme k hranicím.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Julie Hrušková
Julie Hrušková se narodila 18. května 1928 v Boskovštejně na Znojemsku. Její otec sloužil jako hajný v česko - rakouském pohraničí, takže dobře znal lesy a kraj kolem hranic. Po únoru 1948 ji o převedení přes hranice požádal známý s kamarádem. Odešla s nimi, přes Vídeň se dostala do uprchlického tábora v Linci, kde probíhal nábor k ilegální činnosti proti totalitnímu Československu. Julie se přihlásila. Měla převádět uprchlíky přes hranice. Byla však zadržena v Linci v sovětské zóně a převezena do Českých Budějovic. Následovaly výslechy v Brně, kde následkem mučení a bití potratila (v Rakousku se zasnoubila s americkým vojákem, kterého pak už nikdy neviděla). Byla odsouzena k 15 letům za špionáž, z toho 8 let byla vězněna v Pardubicích. Propustili ji až při velké prezidentské amnestii roku 1960. Poté pracovala jako švadlena. 28. října 2010 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.
