Z celé rodiny jsem přežila jediná
Když nacisté poslali Helenu Esterkésovou na otrocké práce na statek v Peremilovce, byla vlastně ráda. Bylo to lepší, než být spolu s dalšími Židy uvězněná v ostrožském ghettu, přestože i tady musela během žní pracovat pod dohledem ukrajinských stráží. Dřeli od časného rána do noci, k jídlu si Helena kradla brambory, které se vařili prasatům, někdy se jí podařilo ukrást cibuli nebo jablko. Jednou večer, po návratu z pole, na ni čekalo překvapení. Jejím rodičům se podařilo z ghetta v Ostrožci uprchnout. Museli ale v táboře nechat babičku, která během věznění oslepla. Útěkem navíc získali jen další týden života. Poté, co z Peremilovky utekli, požádal otec o pomoc Břeně, volyňského Čecha a jejich souseda z rodné Ledochovky. Ten je ale nahlásil nacistům, kteří Heleniny rodiče chytili a popravili je. Heleně se podařilo včas ukrýt na vršku stohy slámy, kde ji němečtí vojáci nenašli.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Helena Esterkesová, rozená Rivcová
Narodila se v roce 1926 v Ledochovce na Volyni v židovské rodině. Po obsazení Volyně Sověty v roce 1939 byla rodina určena do transportu na Sibiř. Transport se nakonec neuskutečnil, protože přišli Němci. Ti Rivcovy nejprve připravili o veškerý majetek a potom poslali do ghetta v Ostrožci. Z ghetta byla pamětnice poslána na nucené práce na zahradu Kreislanwirta Fritze Vogela a potom do Peremilovky. Tam za ní kvůli nacistickému vraždění Židů utekli i rodiče. Nakonec se rozhodli pro další útěk a ukrývání. V rodné Ledochovce je většina lidí vyháněla a odmítala jim pomoct. Nakonec byli rodiče udáni a zastřeleni. Nacisté zavraždili i sestru Pavlu a bratra Michala. Helena utekla a v 15 letech se ve velkém mrazu a nedostatečně oblečená ukrývala v lese. Nakonec skončila u polské rodiny Lipských, kteří jako jediní jí neodmítli pomoct. Pět měsíců se u nich skrývala v temné komůrce pod slámou. Potom se ukrývala ještě u několika příbuzných rodiny Lipských, než přišla k Poláku Biškovi na Juláni. Tam také spolupracovala jako spojka s polskými partyzány. Na konci války zažila bombardování Lucku i Rovna. Také onemocněla skvrnitým tyfem a při pobytu v nemocnici ji málem zabila německá puma. V září 1945 se provdala za Adama Esterkese, který podobně jako ona přišel o celou rodinu, a zakrátko reemigrovala do Československa. V současnosti (2010) žije v Novém Jičíně.
