Auschwitz III - Monowice
Stara Droga 1, Oświęcim, Polsko
  • Příběh
  • Místo

Nejhorší byli polští kápové

Dostupné v: English | Česky

 

František Cenkl nastoupil v červnu 1943 do jednoho z osvětimských pobočných pracovních táborů, v tzv. Auschwitz III. (Buchenwald – Ost., blok 6).  Podílel se pod pražskou firmou Sedlák na stavbě továrny koncernu I. G. Farben, který vyráběl syntetický benzín. Původní nucené nasazení se ihned po příjezdu stalo vězněním. Jen za přiblížení k plotu tábora následovala okamžitá smrtící dávka z kulometu.

Dělníci pracovali po dvanáctihodinových směnách za neustálého bití a šikanování s minimálním přídělem jídla. František Cenkl vzpomíná, že nejhorší byli polští kápové, kteří se chtěli za každou cenu zalíbit svým nacistickým věznitelům. Za sebemenší přečin byli často vězni na místě ubiti. Díky katastrofálním hygienickým podmínkám se rozšiřovaly nemoci a epidemie. Ve vedlejším lágru s francouzskými a americkými zajatci se rozšířil skvrnitý tyfus a setkání se smrtí tak bylo každodenním zážitkem. Aby se epidemie nešířila, obehnali vězni tábor příkopem, do kterého museli bezpřestání vozit vápno. To mělo zabránit potkanům přebíhat z jednoho tábora do druhého a roznášet nemoci. 

Začátkem roku 1944 se František Cenkl s kamarádem Karlem z Lazník u Přerova rozhodli, že utečou. Schovali se do jednoho z vagonů vlaku, který do továrny dovážel materiál potřebný k výrobě. Vojáci kontrolující vlaky je nezahlédli, a tak se jim podařilo odjet až do blízkosti protektorátních hranic u Bohumína. Tam se vmísili do skupiny námezdních dělníků a nepozorovaně se dostali až do bezprostřední blízkosti hranic v Michálkovicích (dnes součást Ostravy). Neustále mysleli na to, že v případě chycení jim hrozí trest smrti. Ve chvíli nepozornosti stráží proběhli nádražní budovou a nasedli do vlaku, který mířil do Přerova a dál do Olomouce.. 

 

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

František Cenkl

František Cenkl

 

Narodil se 13. září 1923 v Charvátech u Olomouce. Během svého života prošel nejen nacistickým, ale i komunistickým vězením. V době 2. světové války studoval Obchodní školu v Olomouci. Ve škole byl jeho velkým kamarádem Němec Walter Knapp, který byl členem partyzánské skupiny ve Velké Bystřici. Tato skupina se zaměřovala především na poškozování transportů s vojenským materiálem v okolí Olomouce. Jejich činnost však zvýšila ostražitost německých bezpečnostních složek, které čím dál častěji zasahovaly v okolí. Stín podezření padl i na Františka Cenkla. V červnu 1943 ho gestapo poslalo na „nucené práce" do Osvětimi. Po příjezdu do tábora se však z něho stal vězeň. V otřesných podmínkách tam stavěl továrnu koncernu I. G. Farben na syntetický benzin. Začátkem roku 1944 se s kamarádem rozhodl utéct. Schoval se do vlaku, který jezdil až k továrně, a za dramatických okolností se dostal až do Olomouce. Aby na něj nepadlo podezření, zfalšoval pracovní knížku a nastoupil do firmy Wagner-Werke. Díky tomu se dožil osvobození Olomouce sovětskou armádou. Po válce nejprve nastoupil na vojnu a potom do velkoobchodu, kde se stal předsedou odborů. Jako národní socialista nesouhlasil s komunistickým režimem. Odmítl vstoupit do KSČ a při podnikové schůzi vystoupil s proslovem, že odbory musí být v opozici k vládnoucí straně, jinak ztrácejí smysl. Zakrátko po tomto projevu byl zatčen a odsouzen na jeden a půl roku do jáchymovských dolů. Do vězení byl odvezen v době, kdy manželka čekala dítě. Za celou dobu věznění se ani nedozvěděl, zda v pořádku porodila. V září 1951 byl v Karlových Varech omilostněn. Nikdy se ale nedočkal omluvy, natož odškodnění. Po návratu domů nastoupil v Moravskoslezských železárnách. Vypracoval se až na vedoucího a pracoval tam až do důchodu. V současnosti žije v Olomouci.

 

Auschwitz III - Monowice

Dostupné v: English | Česky

Monowice byly primárně pracovním táborem. Tábor vznikl pro potřeby německého chemického koncernu IG Farbenindustrie AG. Závod v Monowicích byl třetím velkým závodem této společnosti a měl sloužit k výrobě syntetického kaučuku a kapalných paliv. Tento tábor byl někdy označován také slovem „Buna“, což je německý výraz pro syntetický kaučuk. Tábor postupně rostl a v červenci roku 1944 zde bylo již přes 11 tisíc vězňů, především Židů. Baráky v táboře byly stejně jako v ostatních částech přeplněné. V Monowicích byly však alespoň opatřeny okny a v zimě také částečně vytápěny. Vězni určení pro práci v Monowicích byli obměňováni podle pracovní schopnosti. V důsledku práce pro IG Farben přišlo o život zhruba 10 tisíc vězňů koncentračního tábora. Část z nich byla popravena fenolovou injekcí do srdce přímo v Monowicích. V lednu 1945 byla většina vězňů přemístěna do táborů v Buchenwaldu a Mauthausenu.

Auschwitz III - Monowice

Na tomto místě

Nejhorší byli polští kápové

Nejhorší byli polští kápové

František Cenkl
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo