Sokolovo
T2102, Sokolove, Kharkiv Oblast, Ukraine
  • Příběh
  • Místo

Germáni ho drželi za nohy

Dostupné v: English | Česky

Vojáci 1. československého samostatného praporu dostali počátkem roku 1943 svůj první bojový úkol – po cestě vlakem z Buzuluku do Valujek a následném přibližně 350 km dlouhém vyčerpávajícím pochodu dorazili dne 1. 3. 1943 do vesnice Sokolovo, kde měli udržet obranné postavení na řece Mža, a zastavit tak možný postup německých jednotek. První rota nadporučíka Otakara Jaroše zde zaujala vysunuté obranné postavení a již dne 8. 3. 1943 přišla německá ofenziva - na Sokolovo zaútočilo čtrnáct německých tanků. Vojáci 1. roty útok tanků i pěchoty několikrát odrazili a zůstali v obranném postavení. Ačkoliv velitel praporu Ludvík Svoboda vydal rozkaz k ústupu, k 1. rotě se nedostal. Druhá rota, ve které bojoval Nikolaj Kubarič měla záchranný úkol: „Jít na pomoc Jarošovi. Tak to je konec, řekl jsem si.“ Rota Nikolaje Kubariče s velitelem nadporučíkem Janem Kudličem postupovala z obranného postavení u obce Arťuchovka do útoku na Sokolovo: „Nevěděl jsem, co mám dělat. Tady ležel mrtvej kamarád, támhle další mrtvoly a velitel furt křičel: ,Vpřed!‘“ Nikolaj Kubarič se nakonec dostal na určené místo a uviděl raněného Jaroše, jak slezl dolů z věže kostela, kde měl pozorovatelnu, a vybíhá na ulici před kostel: „Tam jel německý pásový vůz, který měl po straně kulomety a plamenomety. Právě ten vůz Jaroše zajel, já jsem to viděl.“ Kubarič vzpomíná na noc po bitvě, kdy slyšel z bojiště volání československých vojáků o pomoc. „To si neumíte představit, co s nima Germáni dělali, raněné vojáky házeli do ohně. To nebyli lidé, ty Germáni.“ Zahynul nejen nadporučík Jaroš, ale také velitel 2. roty Jan Kudlič. Další zranění vojáci byli převezeni do Charkova, kde byli po německém záboru města zavražděni přímo v nemocnici. Boje u Sokolova se účastnila také třetí rota nadporučíka Vladimíra Janka. Výsledek bitvy byl hodnocen jako úspěšný, jelikož byl zastaven postup německých jednotek. I tak hrozilo po německém zabrání Charkova obklíčení, a tak byla jednotka od 15. 3. 1943 na ústupu.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Plukovník v. v. Nikolaj Kubarič

Plukovník v. v. Nikolaj Kubarič

Nikolaj Kubarič se narodil 2. 10. 1919 v obci Podpleša v okrese Tačevo na Podkarpatské Rusi. V roce 1939 byl odveden do maďarské armády, ale utekl do Sovětského svazu. Tam byl zatčen a odsouzen na tři roky v pracovním táboře na Vorkutě. V lednu 1943 narukoval k československé jednotce v Buzuluku. Zúčastnil se bojů o Sokolovo a o Kyjev. Po bojích o Bílou Cerekev v lednu 1944 byl vysazen se skupinou Borkaňuk na Slovensko do týlu nepřítele. Po přechodu fronty zpět ke své jednotce bojoval na Dukle a u Liptovského Mikuláše byl těžce zraněn. Nikolaj Kubarič si po válce dodělal maturitu a vystudoval vojenskou akademii. Od roku 1971 je v důchodu, žije v Ústí nad Labem a dodnes je aktivním členem Československé obce legionářské, kterou sám zakládal.

Sokolovo

Dostupné v: English | Česky

The village of Sokolovo can be found in the Kharkov region in Ukraine. This is where the 1st Czechoslovak Independent Battalion took part in its first battle in March 1943. The village has around a thousand inhabitants and there is a small church there (the church associated with the death of first lieutenant Otakar Jaroš was torn down in 1954), along with a Museum of Czechoslovak-Soviet brotherhood established in 1972 and the grave of first lieutenant Otakar Jaroš and of Czechoslovak soldiers who had fallen there between March 8th and 9th 1943.

Sokolovo

Na tomto místě

Germáni ho drželi za nohy

Germáni ho drželi za nohy

Plukovník v. v. Nikolaj …
Odtáhla zraněné a dostala vyznamenání za odvahu

Odtáhla zraněné a dostala vyznamenání za odvahu

Vlasta Vyhnánková (roz. P…
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo