Operace Anthropoid
Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác
sídlo gestapa · Politických vězňů 20, 110 00 Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Čurdovo udání

Dostupné v: English | Česky

Karel Čurda se jako člen paraskupiny Out Distance potkával v konspiračních bytech s parašutisty s dalších výsadků, včetně Gabčíka a Kubiše. Do přípravy atentátu na Heydricha jej však nezasvětili. Jako jediný z parašutistů opouští den po atentátu Prahu, je vážně nemocný, odjíždí za matkou a sourozenci. Dozvídá se však o vypálení Lidic, denně čte v novinách seznamy popravených. Tlak už je nesnesitelný. Matka slyší v rádiu výzvy o amnestii všech, kdo mají něco společného s atentátem, pokud se přihlásí. Naléhá na syna, aby "něco udělal". Dne 13. června 1942 Karel Čurda posílá anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. "Zastavte pátrání po útočnících, zastavte vraždění nevinných lidí, ježto atentát provedl Gabčík a Kubiš. Gabčík pochází ze Slovenska a Kubiš má na Moravě bratra řezníkem," stojí v jeho dopisu. Udání však zůstalo bez odezvy a Čurda se vydává do Prahy. Pokusí se vyhledat své kamarády, doufá, že najde nějaký úkryt, a když se mu to nepodaří, vypraví se do sídla gestapa v Petschkově paláci. Tady jeho výpověď vzbudí senzaci, do té doby gestapo nevědělo prakticky nic. Karel Čurda zachrání svou rodinu, ale přivede na popraviště stovky jiných.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Karel Čurda

Karel Čurda

Narodil se 10. října 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně. V Anglii ho zařadili do paraskupiny Oud Distance, která byla vysazena do protektorátu na konci března 1942. Po atentátu na Heydricha s ukrýval u své matky v Nové Hlíně. Dne 16. června 1942 dobrovolně prozradil gestapu v Praze jména atentátníků a adresy odbojářů. To vedlo k odhalení úkrytu parašutistů a hromadnému zatýkání rodin, které jim pomáhaly. Čurda dostal odměnu půl milionu říšských marek. Do konce války žil v Praze pod jiným jménem (Karel Jerhot), oženil se s Němkou a měl s ní syna. Gestapo ho využívalo jako provokatéra na další výsadkáře z Anglie. V květnu 1947 byl mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Dostupné v: English | Česky

Původně bankovní dům z roku 1920 patřil rodině židovského finančníka Julia Petschka. Před válkou rodina prodala svůj majetek a odešla do emigrace. Po okupaci Československa v roce 1939 zabrala palác obávaná německá tajná státní policie gestapo a po šest let odtud řídila teror proti českému národu. V tzv. Pečkárně byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V místnosti přezdívané biograf museli bez hnutí čekat, až na ně přijde řada. Doléhalo sem sténání mučených a řev gestapáků. Vězni si "promítali", co je čeká. Mnozí z nich brutální výslechy nepřežili. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl v budově zřízen stanný soud, který posílal zatčené do koncentračních táborů a na popraviště. Na konci války se Pečkův palác proměnil v pevnost zabarikádovaných nacistů, kteří se však marně bránili soustředěnému tlaku povstalců a ještě před příchodem Rudé armády kapitulovali.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Na tomto místě

Cyklostylovaný rozsudek smrti

Cyklostylovaný rozsudek smrti

stanné právo v Československu
Jak dlouho to trvalo, nevím

Jak dlouho to trvalo, nevím

Bohuslav Bubník
Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Alois Kubiš
Musí to být jezero

Musí to být jezero

František Wretzl
Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Ivan Malý
Osudné gestapácké razítko

Osudné gestapácké razítko

Pavel Macháček
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo