Monstrproces „Vetejška a spol.“
Dolní Bojanovice, škola
Prostřední 417, 696 17 Dolní Bojanovice, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Zatčení pátera Pořízka

Dostupné v: English | Česky

StB měla o zařazení faráře Pořízka do případu velký zájem a podnikala vše pro to, aby jejich plán vyšel. Krajské velitelství Státní bezpečnosti v Gottwaldově vydalo 7. března 1950 písemnost, která vypovídá o tom, jak StB postupovala a nezapomínala na nic, co by jejich plánovanou „realizaci“ mohlo narušit, či dokonce zmařit: „Zatčení faráře Pořízka bude nutno provésti ve vhodnou dobu, nejlépe v pozdních nočních hodinách. Zajistiti dále, aby jeho kuchařka neagitovala pro pomoc mezi občany jakkoliv osobně, nebo telefonem, když se tam bude nacházeti. Soudruzi na stanici SNB v Dolních Bojanovicích budou míti zjištěno, nachází-li se farář doma, bude dobré se tam stavit. Rovněž domovní prohlídku důkladnou ve sklepě, na půdě apod. (zajistit usvědčující protistátní materiál).“ Samotné zatčení Jaromíra Pořízka nakonec proběhlo úplně jinak, než si příslušníci StB naplánovali. Ve čtvrtek odpoledne učil farář na zdejší obecné škole náboženství. Do vesnice se dostavilo několik neznámých mužů, kteří žádali, aby jim byl zavolán, neboť je prý potřeba, aby odjel na okresní úřad podepsat nějaké papíry. Mělo jít o povolení stavby opěrné zdi parkánu pod farním kostelem, o což skutečně Jaromír Pořízek v té době usiloval. Pod touto záminkou faráře odvezli a předpokládali, že nikdo z občanů nic nezpozoroval. Stalo se tak na svátek sv. Františky Římské dne 9. března 1950 o půl čtvrté odpoledne. Samotnému zatčení samozřejmě předcházela i domovní prohlídka fary, jíž byla svědkem farská hospodyně, paní Božena Pořízková: „Za dědinú ich šúpli do druhého auta a odjeli směrem na Hodonín. Enomže tú cestú sa vracali do dědiny dvá lidé a viděli to fšecko, co sa s panem farářem stalo a okamžitě sa to hned po celéj dědině rozkřiklo, že pana farářa zatkli. Nigdo temu ale nerozumněl a nechtěl ani věřit, že byl pan farář zatknútý, a hlavně proč?“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Anežka Pospíšilová, rozená Fatěnová

Anežka Pospíšilová, rozená Fatěnová

Narodila se v roce 1928 v Dolních Bojanovicích. Její otec byl zdejším starostou, v roce 1948 po komunistickém převratu byl ale odvolán. Byla svědkyní zatčení a soudu pátera Jaromíra Pořízka.

Dolní Bojanovice, škola

Dostupné v: English | Česky

První škola byla v Dolních Bojanovicích postavena v roce 1782, za vlády císaře Josefa II. Ta se ale v roce 1802 zřítila a po její opravě v roce 1807 vyhořela. V roce 1853 byla škola opět postavena jako jednotřídka a v roce 1911 byla postavena její druhá část v Prostřední ulici. V roce 1946 zde byla zřízena škola měšťanská. Až do tohoto roku docházely děti z Dolních Bojanovic, Starého Poddvorova a Josefova do měšťanské školy v Hodoníně. Docházka byla dobrovolná, mnoho dětí do měšťanské školy nechodilo a vyšlo jen obecnou školu. Od roku 1908 se zde začal učit i Jaromír Pořízek, který tehdy bydlel u svého strýce Františka, který byl bojanovickým farářem. Důvodem byla velká chudoba jeho rodiny. Během 2. světové války, v roce 1943, si ve školní budově němečtí vojáci zřídili polní lazaret. Na „starou“ budovu vzpomíná i Josef Pitlach (ředitel v letech 1963–1975). Z roku 1955 pamatuje suché záchody, směnné vyučování, topení v kamnech. Na nové škole byl ještě 17 let knihovníkem (1990–2007) v obecní knihovně, která se nacházela naproti tělocvičně. „Bojanovice byla škola, kam chodili učitelé z trestu, souviselo to s politickou situací a komunismem. I mě v souvislosti s mou funkcí komunisté nutili do strany, ale nevstoupil jsem. Vzpomínám na pana školníka Topenčíka, který byl hluchoněmý, a na paní uklízečku Marii Turkovou, kterou jsme oslovovali tetičko, ne soudružko.“ Základní umělecká škola tu byla zřízena v roce 1958.

Dolní Bojanovice, škola

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo