Chlapec schovaný v koncentračním táboře
Miloslav Moulis, bývalý vězeň z Buchenwaldu, vzpomíná na neobvyklou situaci, která se stala v koncentračním táboře: „Stalo se, že jeden z vězňů propašoval do Buchenwaldu tříletého chlapečka. Vůbec nevím, jak to udělal, ale ten chlapeček tam byl. Esesáci by to dítě samozřejmě okamžitě zabili, kdyby o něm věděli. Takže ostatní několik měsíců dítě ukrývali ve skladišti oblečení. To byla obrovská hala a on tam zůstal, dokud tábor neosvobodili Američané.“ Tato příhoda svědčí o velice silné vlně odporu v koncentračním táboře ke konci války. Odpor vyústil v otevřenou vzpourou. „Němci ještě před osvobozením chtěli popravit 47 vězňů, převážně německých antifašistů, ale byl mezi nimi i Čech Petr Zenkl, někdejší primátor Prahy. Nacisté ho věznili od roku 1939. Vězni, respektive výbor vězňů, který se zde zformoval, se rozhodl, že tyto vybrané nevydá, a ukryl je. Nacisté obrátili tábor vzhůru nohama a zuřili. Nikdo však nepovolil. Všech sedmačtyřicet vězňů včetně Zenkla se dočkalo osvobození.“ pokračuje Miloslav Moulis.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Miloslav Moulis
Miloslav Moulis se narodil v roce 1921 v Praze. Jeho otec byl právník a pracoval na ředitelství Československých drah. Za okupace byl otec zajat nacisty (za ilegální práce na petici Věrni zůstaneme) a v roce 1943 byl popraven. Rodina žila od roku 1923 v Plzni. Zde Miloslav absolvoval místní základní školu a poté chodil do gymnázia (Masarykovo reálné gymnázium). Rodina děti vychovávala ve vlasteneckém duchu a mladého Miloslava zajímal veřejný život, chtěl se stát novinářem. Když byl studenty krátce po okupaci založen spolek Národní hnutí pracující mládeže, stal se jeho členem a byl za aktivity spojené s jeho činností zadržen gestapem (spolek fungoval necelý rok). Někteří členové spolku utekli do zahraničního odboje a ti, kteří zůstali, byli zatčeni 29. května 1940. Miloslav Moulis byl odsouzen Lidovým soudem na dva a půl roku vězení. Pustili ho na Vánoce 1942, na svobodě však byl jen krátce a zatkli ho znovu. To už však soud neproběhl, ale odvezli ho rovnou do Malé pevnosti Terezín a poté do Osvětimi. Zde naštěstí nepobyl dlouho a byl poslán do Buchenwaldu, kde strávil zbytek války. Dne 11. dubna 1945 byl tábor osvobozen Američany. Po válce se Moulis vrátil domů (maminka mu zemřela už v roce 1939, měl ještě dva bratry, kteří žili u tety) do Plzně a začal pracovat v novinách. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. Od té doby je činný literárně (literatura faktu o 2. světové válce, především téma mládež v odboji a koncentrační tábory). V roce 1966 dostal od Ludvíka Svobody nabídku spolupráce při psaní jeho pamětí. Tato spolupráce trvala až do roku 1969, kdy byla skupina (ještě dvou historiků) rozpuštěna. Až do roku 1993 potom působil v redakci Národního osvobození při Svazu bojovníků za svobodu. Miloslav Moulis se však publikační činnosti věnuje nadále.
