V Buchenwaldu se prý dalo přežít
Miloslav Moulis strávil v koncentračním táboře Buchenwald dva roky. Byl sem převezen z Osvětimi v roce 1943. „Tábor fungoval jako takové malé město. Jeho chod zajišťovali vybraní vězni. Nejdříve to byli kriminálníci, ale později se k dobrým pozicím dostali i ti političtí. A to bylo mnohem lepší, protože oni už pomáhali i dalším vězňům,“ vzpomíná Miloslav Moulis. Kdo měl známého na dobrém komandu, měl šanci, že se tam dostane také. „V táboře bylo hodně Čechů, kolem čtyř tisíc. Všichni jsme si nějak pomáhali. Když třeba přišel někdo nemocný a starší, tak byl umístěn na komando, kde se například štupovaly ponožky, aby byl v teple a neměl těžkou práci.“ Speciální sortou vězňů byli němečtí političtí vězni. „To byli sociální demokraté nebo komunisté. Hitler je nechal zavřít už v roce 1933, když se dostal k moci. Byli v táboře od jeho vzniku a uměli i vězni změnit jméno, aby ho zachránili z transportu do Osvětimi,“ vzpomíná Miloslav Moulis.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Miloslav Moulis
Miloslav Moulis se narodil v roce 1921 v Praze. Jeho otec právník pracoval na ředitelství Československých drah. Za okupace jeho otec zajali nacisté (za ilegální práce na petici Věrni zůstaneme) a v roce 1943 popravili. Rodina žila od roku 1923 v Plzni. Miloslav absolvoval místní základní školu a poté chodil do Masarykova reálného gymnázia. Rodina děti vychovávala ve vlasteneckém duchu a mladého Miloslava zajímal veřejný život, chtěl se stát novinářem. Když byl studenty krátce po okupaci založen spolek Národní hnutí pracující mládeže, stal se jeho členem. Za tyto aktivity ho zatklo gestapo (spolek fungoval necelý rok). Někteří členové spolku utekli do zahraničního odboje a ti, kteří zůstali, byli zatčeni 29. května 1940. Miloslava Moulise odsoudil lidový soud na dva a půl roku vězení. Pustili ho na Vánoce 1942, na svobodě však zůstal jen krátce a zatkli ho znovu. To už však soud neproběhl, transportovali ho rovnou do Malé pevnosti Terezín a poté do Osvětimi. Odtud ho přemístili do Buchenwaldu, kde strávil zbytek války. Po válce se Moulis vrátil domů (maminka mu zemřela v roce 1939, měl ještě dva bratry, kteří žili u tety) do Plzně a začal pracovat v novinách. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. Od té doby je činný literárně (literatura faktu o 2. světové válce, především téma mládež v odboji a koncentrační tábory). V roce 1966 dostal od Ludvíka Svobody nabídku spolupráce k sepsání jeho pamětí. Sepisoval je do roku 1969, kdy byla skupina (ještě dvou historiků) rozpuštěna. Až do roku 1993 potom působil v redakci Národního Osvobození při Svazu bojovníků za svobodu. Miloslav Moulis se publikační činnosti věnuje dosud.
