Estébáci se převlékali za kněze

Dostupné v: English | Česky

Paní Honová přišla do uherskohradišťského kriminálu v roce 1950. Vyšetřovatelé na ni nasadili konfidentku a zkoušeli na ni různé léčky. Nejen na ni. Některé spoluvězeňkyně, které chodily ke zpovědi, se nevědomky vyzpovídaly estébákům. „Převlékali se podle našeho liturgického kalendáře. Velikonoční doba má jiné roucho, vánoční doba má jiné roucho, ale to oni dobře neznali. Některé ženy, jejichž vyšetřování ještě běželo, u nich ve zpovědnici byly. Pak ten podvod ale poznaly a rozhlásilo se to. Už tam nikdo nechodil.“ Vězeňská správa měla poměrně svérázné způsoby, jak odsouzené týrat. Třeba prostřednictvím jídla. „Na Vánoce jsme dostávaly slanečky, protože po nich se chtělo hodně pít, a my jsme měly málo vody. Voda ve džbáně byla na umývání i na pití, muselo se s ní strašně šetřit. Pod sprchy nám dovolili jít až za několik měsíců.“ Vězeňkyně se snažily zpříjemnit si pobyt na cele alespoň zpěvem. Ovšem nesměl být nikterak hlasitý. „Bachaři to neměli rádi, kopali nám do dveří. Nesměly jsme nějak moc, ale zpívaly jsme si. Tenkrát bylo milostivé léto, tak jsme se modlily milostivé léto.“

Galerie (2)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Anna Honová

Anna Honová, rozená Krmenčíková, se narodila roku 1926 v Uherském Brodě. Po absolvování ekonomické školy pracovala jako pokladní a účetní v Luhačovicích. Nějakou dobu žila v Praze. Po návratu na Moravu v roce 1948 začala pracovat v potravinářské firmě Raciola. Spolu s dalšími kolegy byla obviněna z rozšiřování protikomunistických letáků. Ve vazbě a věznici v Uherském Hradišti a v Brně strávila dva a půl roku. V roce 1968 spoluzakládala organizaci K 231, Klub bývalých politických vězňů. Dnes je jednatelkou Konfederace politických vězňů v Uherském Hradišti.

Další informace

Uherské Hradiště, prison

Dostupné v: English | Česky

During the 1950s, the prison in Uherské Hradiště became the place of suffering for hundreds of people who were either politically opposed to, or simply inconvenient to the newly established communist regime. Arrestees were brought to the prison, which stood adjoining the Regional Court; there they were harassed and interrogated. The prison section of the building has been deserted for several decades.