Ravensbrück
Nazi concentration camp for women · Himmelpforter Landstraße, 16798 Fürstenberg/Havel, Germany
  • Příběh
  • Místo

Z postele rovnou do koncentračního tábora

Dostupné v: English | Česky

Když byly lidické ženy v červnu 1942 transportovány do koncentračního tábora Ravensbrück, vůbec netušily, co je čeká. Nebyly absolutně připraveny na situace, které v takovém místě byly běžné. Milada Cábová vzpomíná: „To si neumíte vůbec představit, jak my jsme byly udivené. My jsme nevěděly, kam nás vezou. Šly jsme tak říkajíc z postele rovnou do koncetračního tábora...“ Žofie Červená, Češka, která již v táboře byla delší dobu, se jich ujala. Vysvětlila jim, jak to v táboře chodí, co musí dělat a naopak, co nesmí. Jednou se stalo, že byly dvě ženy vybrány na transport, a protože to byly samé staré ženy, bylo jasné, že je to transport smrti. Milada Cábová vypráví: „Paní Červená mluvila perfektně německy a byla tam taková známá. Jeden čas také dělala blokovou ve Strafblocku, kde bývaly ženy, které špatně dělaly nebo nestíhaly. Zkrátka měla už také poměrně vliv. Tu a tam k nám zašla na blok, ještě když jsme byly na bloku 11. Dávala nám různé rady, co máme a co nemáme dělat. A my jsme se s tou Milkou Zbrojkovou za ní vydaly a říkaly jsme jí, že naše maminky jsou vybrané na transport, a jestli by v tom nemohla něco udělat. Paní Červená je obě z toho transportu vyřadila a nahradila je pochopitelně jinými jmény, ty to bohužel odnesly. Maminku a paní Zbrojkovou tím ale zachránila.“ České ženy se snažily Lidickým pomoci, aby zvládly situaci, a i díky nim se jich poměrně dost z koncentračního tábora vrátilo.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Milada Cábová, rozená Říhová

Milada Cábová, rozená Říhová

Milada Cábová, roz. Říhová, se narodila v Lidicích roku 1924. Manželé Říhovi vychovávali dvě dcery. Sestra paní Milady Věra byla o 10 let starší a pocházela z maminčina prvního manželství. Říhovi měli v Lidicích domek, č. p. 89. Pamětnice se učila na švadlenu v Buštěhradu, ale vyučit se již nestihla, protože v červnu 1942 byla s ostatními lidickými obyvateli zadržena a poté převezena nejprve do kladenského gymnázia a odtud rovnou do pracovního tábora v Ravensbrücku. Zde v těžkých podmínkách spolu se svou maminkou prožila zbytek druhé světové války. Nacisté se na konci války snažili zbavit většiny svědků pracovních táborů, a proto paní Miladu spolu s ostatními lidickými ženami v noci z 27. na 28. dubna vypravili na pochod do Schwerinu. Tam však průvod žen s dozorci nedošel. Dozorci se totiž natolik obávali rudoarmějců a postupující fronty, že vězně opustili. Ženy samy nakonec došly až do Crivitz, kde se potkaly s českými muži, kteří šli podobným způsobem z koncentračního tábora Sachsenhausen. Obě skupiny se usídlily v lesním táboře, kde čekaly na osvobození. Zde je 2. 5. 1945 našla Rudá armáda. Antonín Zápotocký, který byl jedním z mužů ze Sachsenhausenu, začal ihned vyjednávat s Rusy, lidickým ženám zajistil odvoz do Neubrandenburgu, odkud byly odvezeny do Kladna. Až na hranicích Československa jim vojáci řekli o osudu Lidic. Autobusy je dovezly do Buštěhradu a odtud paní Miladu a její maminku odvezl manžel sestry Věry do Stehelčevsi, kde bydleli. Zde paní Miladu po dvou dnech také navštívil její snoubenec František, který na ni celé tři roky čekal a posílal jí balíčky do Ravensbrücku. Město Kladno přidělilo lidickým ženám nejprve byty, kde bydlela paní Milada se svou maminkou do té doby, než její snoubenec dostal byt v Praze. Mezitím se paní Milada za svého snoubence Františka v srpnu 1945 provdala. Manželé Cábovi bydleli v Praze, kde se jim v srpnu roku 1946 narodil syn Lubor, po čtyřech letech se jim narodila ještě dcerka. Paní Milada v roce 1961 nastoupila do práce na letiště v Ruzyni. Nejprve byla zaměstnána jako letová úřednice, později nastoupila do pasového oddělení, kde zajišťovala víza a výjezdní doložky pro letový personál. Současně si ukončila vzdělání, ve večerní škole složila státní maturitní zkoušky.

Ravensbrück

Dostupné v: English | Česky

From the time the camp was built in 1938 till the end of the war, in this concentration camp there were more than 130,000 female prisoners, out of which 92,000 did not survive the war. The women came from the whole of Europe that was occupied by the Nazis, beside others from Lidice. The women had to work hard in the camp and were the victims of medical experiences and forcible sterilization. They were killed by the shots to the back of the head or phenol injections. In 1945 they built a gas chamber in the camp. In the camp 560 children were officially born, and only a hundred survived.

Ravensbrück

Na tomto místě

Boha jsem poznala v koncentračním táboře

Boha jsem poznala v koncentračním táboře

Božena Vodrážková, rozená B…
Utekla jsem z pochodu smrti

Utekla jsem z pochodu smrti

Libuše Nachtmannová, r…
Vzpomínka na Marii Šroubkovou z Lidic

Vzpomínka na Marii Šroubkovou z Lidic

Miloslava Jirasová
Z postele rovnou do koncentračního tábora

Z postele rovnou do koncentračního tábora

Milada Cábová, rozená Říhová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo