Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Dostupné v: English | Česky

Dne 16. června 1942 v 12.50 přišel Karel Čurda z výsadku Out Distance do pražského sídla gestapa a udal parašutisty, kteří se podíleli na útoku na Reinharda Heydricha. Během výslechu poznal aktovku, v níž měl Josef Gabčík uložen svůj samopal, vyzradil síť záchytných adres a jmenoval takřka všechny, u kterých se ukrýval nebo kteří mu pomohli. Po výslechu se Čurda neúspěšně pokusil o sebevraždu jedem.

Dne 6. srpna 1942 zadrželo gestapo desetiletého Aloise Kubiše a odvezlo ho do Petschkova paláce, aby jako vzdálený příbuzný Jana Kubiše identifikoval tohoto atentátníka na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Provedli nás místností, kde stál stůl, a na něm byly oválné skleněné láhve s uřezanými hlavami výsadkářů,“ vzpomíná pamětník. „Ptali se mě, jestli je poznávám. Obešli nás a my jsme odpovídali: ,Nevíme, neznáme.‘ Tím to tam skončilo.“

Galerie (4)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Operace Anthropoid

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Alois Kubiš

Narodil se v roce 1932 v obci Černá Hora. Je vzdáleným příbuzným Jana Kubiše, který provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kvůli tomu ho v srpnu 1942, kdy mu bylo pouhých deset let, společně s jeho rodiči a sestrou zatklo gestapo. V Praze ho nutili, aby si prohlédl uřezané hlavy atentátníků ve skleněných dózách a řekl, jestli někoho z nich poznává. Potom Alois Kubiš krátce prošel vězením v Terezíně a příští měsíce strávil v Masarykově ústavu v Praze, kde na něm a dalších dětech Němci prováděli pokusy s očkovacími látkami. Jeho rodiče byli uvězněni v terezínské Malé pevnosti a sestra v Praze. Všichni byli propuštěni až po půl roce.

Další informace

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Dostupné v: English | Česky

Původně bankovní dům z roku 1920 patřil rodině židovského finančníka Julia Petschka. Před válkou rodina prodala svůj majetek a odešla do emigrace. Po okupaci Československa v roce 1939 zabrala palác obávaná německá tajná státní policie gestapo a po šest let odtud řídila teror proti českému národu. V tzv. Pečkárně byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V místnosti přezdívané biograf museli bez hnutí čekat, až na ně přijde řada. Doléhalo sem sténání mučených a řev gestapáků. Vězni si "promítali", co je čeká. Mnozí z nich brutální výslechy nepřežili. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl v budově zřízen stanný soud, který posílal zatčené do koncentračních táborů a na popraviště. Na konci války se Pečkův palác proměnil v pevnost zabarikádovaných nacistů, kteří se však marně bránili soustředěnému tlaku povstalců a ještě před příchodem Rudé armády kapitulovali.