Chorvatský kiritof

Dostupné v: English | Česky

Chorvatské hody, kiritofy, byly známé široko daleko. Po tři dny ves vířila pestrými kroji, hudbou a zpěvem. Vítaný byl každý – a každý také rád přicházel. Tradice hodů byla na dlouhá léta přerušena rokem 1948. Magdaléna Czehowská vzpomíná na poslední kiritof, kdy šla za první stárkovou: „V roce 1947 zemřel v květnu otec. Ten stejný rok přišel Joza Šuljera, jestli s ním nechci jít za stárkovou. Naše matka mu ale řekla, že mu to nemůže slíbit, protože otec zemřel. Ten rok měl málokdo víno. Byly kroupy a pomlátily to. My jsme ale měli dost, protože ho nikdo nepil. Babička mě poslala jít víno prodat, mezitím ale právě přišel Joza, jestli bych nemohla s ním jít za tu stárkovou. Matka že se musí zeptat babičky, že mu nemůže nic slíbit. Babička prý tehdy řekla: ´Jen ať jde, budeme mít smutek, ale budeme mít i radost.´ Tehdy nás bylo devět párů. Každému se musel naplnit litr vína, něco se vypilo před domem, muselo se i venku trochu pohostit, tak toho bylo dost.“ Symbolem kiritofa byl kozel. „První stárka musela kozla krmit aspoň tři týdny. Pak měl na sobě plachtičku a vodil ho strýc Jan Marx. Po hodkách z kozla udělali guláš. Já ho nechtěla jíst, proto jsem si šla lehnout. Přišel za mnou ale Josef Šuljera, Slunský, a povídá: ´Přeci nemůžeš jít spát, musíš tam jít. Bez tebe to nejde!´ Tak jsem vstala a šli jsme společně na tu zábavu. Guláš se snědl, pohostili jsme i ostatní, kteří tam byli.“ Tradice kiritofů byla obnovena po roce 1989. Nyní se konají každou první zářijovou neděli, Jevišovka se opět obleče do barev a žije hudbou a tancem.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Magdalena Czehowská

Magdalena Czehowská, roz. Hubená, se narodila v roce 1931 v chorvatské obci Frélichov. Rodina měla velké hospodářství a poté, co otec musel za války narukovat, byla veškerá zodpovědnost za jeho chod na Magdaleně, její matce a mladších sourozencích. Otec se z války vrátil, zemřel však již v roce 1947. Ten samý rok se konal ve Frélichově poslední chorvatský kiritof, Magdalena při něm byla první stárkou. V roce 1949 byla rodina vystěhována do severomoravské Huzové. Manžel Magdaleny Hubené byl také Chorvat z Frélichova, Josef Czehowský. Měli spolu tři dcery, s nimiž mluvili chorvatsky. Magdalena Czehowská nyní žije v Lipině a dosud ovládá chorvatský jazyk na velmi dobré úrovni.

Další informace

Jevišovka

Dostupné v: English | Česky

A village situated at the confluence of the Thaya and Jevišovka Rivers. Until 1950, it was called Frélichov and was inhabited mostly by a Croatian minority population. The Croats arrived to southern Moravia in the 16th century, fleeing from the Turks who were gradually gaining the upper hand in conquering the Balkans. The local nobility settled them at the Moravian-Austrian border in several depopulated and desolate villages, which they brought to prosperity again. The Croats, living side to side with their Czech and German neighbors, managed to keep their own language, culture, traditions and customs for centuries. After the annexation of the Sudetenland, they had to join the German army, which was used as a pretext for their displacement after February 1948. There was no longer room for the original settlers in the borderland that was about to be re-settled with a new population loyal to the communist regime.