Červené Pečky, bývalá cihelna
Strojní cihelna Josef Hrubý a spol. · U Nádraží 131, 281 21 Červené Pečky, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Děda Hámon nám pomohl z cihelny utéct

Dostupné v: English | Česky

Irena Šimonová byla v roce 1951 přidělena jako politická vězeňkyně na práci ve Strojní cihelně v Červených Pečkách. Denně ji odváděli do „hliníku“, kde na ni čekala těžká práce při těžbě cihlářské hlíny. Pamětnice vzpomíná, že je tu měl na dohled starý pán, civilista, kterému říkali „děda Hámon“. Nebyl dozorce, v cihelně působil jako odborník na zpracování hlíny. „To byl starý a velice hodný pán, který se staral o duševně nemocnou dceru. Říkal mi: ,Vždyť vy tu práci nemůžete dělat, jste ještě dítě.‘“ Práce v hliníku byla totiž fyzicky velmi náročná a bylo jasné, že ji štíhlá jednadvacetiletá trestankyně dlouho nevydrží. Děda Hámon nakonec Ireně pomohl i při útěku. „Já jsem mu naprosto důvěřovala,“ vzpomíná. „Když jsme s kamarádkou Helenou naplánovaly útěk, poprosila jsem ho o civilní oblečení. On okamžitě pochopil, že chceme zmizet, oblečení přinesl a také nám sehnal nějaké peníze. Když jsme pak utekly, neohlásil to. Vždycky, když si na něho vzpomenu, tak mě píchne u srdce, protože to byl člověk, který si skutečně zasloužil nějakou odměnu. Dodnes nevím, co se s ním stalo.“ Protože hliník nebyl nijak zvlášť hlídaný, obě kamarádky odsud v civilních šatech bez problémů odešly. Pokusily se dostat přes východní Německo do SRN. Po jedenácti dnech byly na území východního Německa zatčeny.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Irena Šimonová

Irena Šimonová

Irena Šimonová, rodným příjmením Vlachová, se narodila v Ivanově 9. prosince 1929. Oba její rodiče pocházeli ze zámožných rodin, jejich manželství nebylo šťastné a bylo rozvedeno v roce 1945. Pamětnice vyrůstala ve Vyškově, zde zažila 2. světovou válku a následné osvobození města Rudou armádou. Kvůli neuspokojivé rodinné situaci po rozvodu rodičů odešla pamětnice do Prahy, kde byla jako neplnoletá pod dohledem otcova přítele, advokáta ve výslužbě Dr. Pekuláše. V té době studovala Lidovou univerzitu. Během studií se seznámila s Františkem Smrčkem, se kterým udržovala velmi silný, z její strany však pouze přátelský vztah. Po Smrčkově emigraci do západního Německa v roce 1948 se pamětnice jeho prostřednictvím zapojila do ilegální činnosti a snažila se pomoci lidem, kterým hrozila perzekuce komunistického režimu. V březnu 1949 se sama pokusila na Šumavě přejít hranice. Převáděč však pamětnici v lese opustil a útěk se nezdařil. Při zpáteční cestě vlakem do Prahy byla 21. března 1949 zatčena. Po krutých výsleších v Bartolomějské ulici v Praze následoval o Vánocích roku 1949 neveřejný soudní proces „Irena Vlachová a spol.“, dostala trest 25 let vězení. Byla umístěna do věznice v Praze na Pankráci a v roce 1951 odešla na práci do cihelny v Červených Pečkách. Odtud se společně se spoluvězeňkyní pokusila neúspěšně utéct do západního Německa. Policie ji dopadla a ona dostala ke svému trestu další 3 roky navíc. K výkonu trestu ji umístili do pardubické věznice. Zde se jejími spoluvězeňkyněmi staly osobnosti jako Růžena Vacková, Dagmar Šimková, Jiřina Štěpničková, Julie Hrušková a další. Na amnestii v roce 1960 byla Irena Šimonová propuštěna. Odešla k matce do Karlových Varů a žila tam do roku 1968. Provdala se a založila rodinu. Během pražského jara se podílela na založení KAN v Karlových Varech. V srpnu 1968 emigrovala s manželem do Nizozemí. Založila zde úspěšnou firmu podnikající v oblasti oděvů a módy. Dnes žije střídavě v Praze a v Nizozemsku.

Červené Pečky, bývalá cihelna

Dostupné v: English | Česky

Strojní cihelna v Červených Pečkách zahájila činnost v roce 1902. Vyráběly se tu kromě cihel také glazované střešní tašky a šamotové zboží. V letech 1942–1945 byla pod nucenou německou správou, po válce ji získali zpět její původní majitelé, ale v roce 1948 stát cihelnu znárodnil. V 50. letech zde pracovali mimo jiné političtí vězni. V roce 1963 cihelna vyhořela. Po opravě se ještě na několik let výroba obnovila, ale v roce 1973 výroba cihel i ostatního sortimentu skončila. Od roku 2010 se na místě cihelny nachází velká solární elektrárna. Jako jediná se z celého areálu budov a hliníků, kde se těžila hlína, zachovala pouze administrativní budova z roku 1902, která dodnes připomíná historii místa.

Červené Pečky, bývalá cihelna

Na tomto místě

Děda Hámon nám pomohl z cihelny utéct

Děda Hámon nám pomohl z cihelny utéct

Irena Šimonová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo