Esesačky ujížděly z lágru na kolech
Asi stovka českých žen byla v říjnu 1944 převezena z Osvětimi na práci do továrny na zpracování lnu v Merzdorfu. Mezi nimi i Jana Dubová. Po půl roce tvrdé práce přišlo vysvobození. „Sedmého května 1945 jsme z půdy našeho lágru viděly, jak všechny esesačky s vlajícími pláštěnkami ujíždějí na kolech pryč, a my se ocitly zcela bez dozoru. Po třech letech a jednom měsíci jsem měla pocit nekonečného štěstí. S kamarádkami jsme běžely dolů a tam jsme se objímaly, válely se v trávě, skákaly radostí a plakaly: My jsme přežily!“ Osmého května továrnu v Merzdorfu obsadili Rusové. Pro vyhladovělé ženy upekli tele. „A my, holky vyhladovělé, okousaly každou kostičku doběla.“ Na první skupinu ruských vojáků vzpomínají ženy v dobrém. Vojáci se k nim chovali slušně a snažili se pomáhat. Skupina českých žen, včetně Jany Dubové, se k nim připojila a vydala se společně s nimi na cestu domů.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jana Dubová
Jana Dubová, rozená Hellerová, se narodila 30. srpna 1926 v Praze. Pocházela z české židovské rodiny. Po okupaci Československa ji otec přihlásil do záchranné akce sira Nicholase Wintona, který organizoval odjezd dětí do bezpečí Anglie. Už se na ni ale nedostalo. V dubnu 1942 musela s rodinou nastoupit do transportu do Terezína. V Terezíně Jana Dubová zůstala až do podzimu 1944, kdy byla zařazena do transportu mířícího do Osvětimi. Tam byla hned po příjezdu poslána na smrt její matka. Asi po třech týdnech v Osvětimi byla Jana Dubová vybrána na práci a s dalšími ženami odvezena do vesnice Merzdorf, kde pracovaly v továrně na zpracování lnu. Byly tam těžké podmínky, málo jídla a obtížná práce, ke konci války také epidemie tyfu. Paní Dubová se hned po osvobození tábora Rusy vydala s několika přítelkyněmi pěšky domů, šly hned za frontou. Návrat do Prahy byl těžký. Z celé její rodiny, asi 30 lidí, přežila jen ona a její sestra. Po válce se provdala za svého přítele, kterého znala z Terezína a který rovněž přežil holocaust. Vystudovala Státní grafickou školu a živila se užitou grafikou. Jana Dubová vytvořila také cyklus obrazů Sny o mrtvých, ve kterém ztvárnila své vzpomínky.
