Praha, Vladislavský sál Pražského hradu
Hradčany, 118 00 Praha-Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Všechny zvony zvonily

Dostupné v: English | Česky

Anna Kopsová a její sourozenci až do vypuknutí války, která zcela změnila život jejich smíšené česko-židovské rodiny, vedli všední, relativně obyčejný život dospívajících. Anna velmi ráda vzpomíná na to, jak díky starší sestře sehnala svou první brigádu na Pražském hradě. Prodávala vstupenky na Národopisnou výstavu ve Vladislavském sále, kam chodíval i Jan Masaryk. Když 14. září 1937 zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, byly jeho ostatky vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu. S milovaným prezidentem se přišly rozloučit tisíce lidí. Anna Kopsová se sestrou Martou mohly být mezi prvními díky tomu, že jejich strýc Antonín, bývalý legionář, stál u katafalku čestnou stráž. „Šly jsme přes nádvoří a všechny pražské zvony naposledy zvonily, měla jsem z toho husí kůži,“ vzpomíná dodnes paní Anna.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Anna Kopsová, roz. Ledererová

Anna Kopsová, roz. Ledererová

Anna Kopsová, rozená Ledererová, se narodila 15. března 1922 v Praze ve smíšené česko-židovské rodině. Po ukončení měšťanky studovala na prestižní obchodní škole Grémia pražského obchodnictva, která byla ovšem s příchodem nacistů uzavřena, a pamětnici tak bylo dostudování znemožněno. Díky starší sestře si ještě před válkou našla brigádu na Pražském hradě, po jejím skončení začala pracovat v divadle E. F. Buriana D34. Annin otec byl židovského původu, a ačkoliv se kvůli sňatku své víry vzdal, rodiče se museli na začátku 2. světové války formálně nechat rozvést. Rodinu tím před transportem do koncentračního tábora uchránil, sebe ovšem ne. V roce 1942 byl odvezen do Terezína a později do Osvětimi, kde byl rovnou z vlaku poslán do plynu. Během války trpěla Anna vážnými zdravotními komplikacemi, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Bratr Jiří byl odveden v šestnácti letech a skončil v pracovním koncentračním táboře Klettendorf (dnes Klecina, část polského města Wroclaw). Podařilo se mu odtamtud utéct, ale v Praze byl znovu zatčen a odvezen do Německa, kde vážně onemocněl. Následkem válečných útrap předčasně zemřel. Více než třicet členů širší rodiny z otcovy strany druhou světovou válku nepřežilo.

Praha, Vladislavský sál Pražského hradu

Dostupné v: English | Česky

Vladislavský sál je největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu, součást Starého královského paláce. Byl postaven za panování Vladislava Jagellonského, po němž je pojmenován, architektem Benediktem Rejtem a představuje jednu z předních ukázek české pozdní, vladislavské gotiky. V minulosti sloužil jako místo korunovačních hostin českých panovníků, a dokonce se zde konaly jezdecké rytířské turnaje na koních. Dnes je sál vyžíván pro reprezentační shromáždění o státních svátcích, pro slavnostní zasedání parlamentu a podobné příležitosti.

Praha, Vladislavský sál Pražského hradu

Na tomto místě

Všechny zvony zvonily

Všechny zvony zvonily

Anna Kopsová, roz. Ledererová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo