Zmizení pohraničníka

„Kdybych měl jít znovu na vojnu a mohl si vybrat, šel bych tam zas. Bylo tam pěkné prostředí a dobrá parta,“ říká Josef Kadlčík, který narukoval na konci 50. let k Pohraniční stráži, konkrétně k její rotě v Horní Hraničné nedaleko Chebu. Svou službu popisuje jako klidnou s malým množstvím incidentů, až na zmizení vojína Resutíka. Ten jednoho večera jako velitel hlídky držel pozici na rozhledně, které říkali špačkárna. Vymezený úsek hranice s ním hlídal nový rekrut, „bažant“ Kříž. Resutík pod záminkou, že se musí napít a odskočit si do nedaleké latríny, slezl z rozhledny, prošel podchodem v hraničních zátarasech a odkráčel tmou směrem do Německa. Nováček Kříž neznal dobře terén, a dokonce ani nevěděl, kudy přesně hranice vede, proto mu odchod jeho nadřízeného nepřipadal podezřelý. Na Resutíka čekal více než hodinu. Po příchodu hlídky, která se starala o zátarasy, už bylo jasné, co se stalo. Vojín Resutík utekl s veškerým vybavením a výzbrojí do Německa. Když si to nováček Kříž uvědomil, upadl do šoku a musel být z rozhledny snesen. Josef Kadlčík dnes hodnotí incident slovy: „To jsme teda nadávali na Resutíka všichni. Tenkrát, kdyby jsme ho dostali, tak bysme ho sami dobili jenom kvůli tomu klukovi.“