Božena Šimanská

Božena Šimanská, rodným příjmením Nevtípilová, se narodila v roce 1926 v malé obci Kozlovice u Přerova. Obec leží na úrodné půdě hanácké roviny a Nevtípilovi v ní vlastnili největší hospodářství. Poté co komunistická strana převzala v zemi moc a začala uskutečňovat kolektivizaci venkova, byl na rodinu vyvíjen velký nátlak ke vstupu do JZD. Museli odevzdávat neúměrné dodávky zemědělských produktů, pole jim měnili za horší a vzdálenější. Oba bratři pamětnice byli posláni k PTP, starší Josef v těchto pracovních jednotkách dokonce strávil nezákonné čtyři roky. Otci nakonec nezbylo nic jiného než do JZD vstoupit, ale po třech letech v roce 1955 společně se synem Josefem, zetěm Aloisem Jemelkou a dalšími čtyřmi hospodáři z družstva vystoupili. Již v srpnu 1955 byli všichni pro výstrahu ostatním ve veřejném procesu v Přerově odsouzeni k několikaletým trestům vězení. Otec i bratr pamětnice k dvanácti letům a propadnutí veškerého majetku. Otci přitom bylo v té době již šedesát sedm let. Po jeho uvěznění byla rodina vystěhována ze svého rodového hospodářství. Po čtyřech letech věznění otec Josef Nevtípil zemřel v Leopoldově. Rodina se snažila o převoz těla do Kozlovic, to jim však nebylo umožněno. Až po velkém úsilí dcery Boženy Šimanské se mohli alespoň tajně zúčastnit vězeňského pohřbu. Když jim pak v roce 1973 konečně povolili převézt otcovy ostatky, zjistili, že vězeňský hřbitov je zrušen. Na blízké skládce našli jen cedulku s otcovým jménem a číslem 4174. V roce 1975 zemřela maminka pamětnice Anežka Nevtípilová a rodina do jejího hrobu cedulku vložila. Boženě Šimanské sice komunistický režim umožnil vystudovat medicínu, ale kvůli špatnému třídnímu původu byly její začátky v zaměstnání velice složité.

• More info