Věra Roubalová-Kostlánová

Paní Věra Roubalová-Kostlánová, rozená Lomská, se narodila roku 1947 v Praze. Otec i matka pocházeli z židovské rodiny (otec ze slavného pražského rodu Liebenů), společně přežili válku v Anglii a oba byli přesvědčení komunisté. Otec působil jako krajský tajemník KSČ v Plzni, v letech 1950–1956 byl vězněn a souzen v procesu s Marií Švermovou a krajskými tajemníky. Část dětství strávila Věra spolu s mladším bratrem v dětském domově. V 60. letech, při studiu na vysoké škole, se začala stýkat se studentskými aktivisty, především s Jiřím Müllerem, seznámila se tam i se svým prvním manželem Pavlem Roubalem. Vystupovali proti invazi v roce 1968, připravovali studentskou stávku na podzim 1968 a pomáhali při organizaci pohřbu Jana Palacha. Už jako rodiče tří synů byli manželé Roubalovi mezi prvními signatáři Charty 77. Za vázání samizdatových knih byl Pavel Roubal v létě 1978 na dva měsíce uvězněn, později se stal členem Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Z Prahy se Roubalovi odstěhovali do Častrova u Pelhřimova, ani tam neztratili kontakty s disentem, byli sledováni StB a několikrát vyslýcháni. V říjnu 1990 Pavel Roubal spáchal sebevraždu v důsledku psychického onemocnění. V lednu 1992 byla Věra Roubalová jednou z poslední trojice mluvčích Charty 77. Od 90. let se Věra Roubalová, později Kostlánová, věnuje jednak psychoterapii a také práci s migranty, 15 let pracovala v poradně pro uprchlíky. Je nositelkou Ceny Paměti národa za rok 2010.

• More info