Praha, Bartolomějská ulice
bývalá vyšetřovna StB a vazební věznice · Bartolomějská 306/7, 110 00 Praha-Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Zbaštili mi téměř všechno

Dostupné v: English | Česky

Agenta-chodce Milana Nerada zatkli v květnu 1951 v Praze. Z vyšetřovny StB v Bartolomějské ulici byl přesunut na Pankrác a poté opět do Bartolomějské, do zdejšího kostela svatého Bartoloměje, kde pokračovaly výslechy. Byl mu navržen trest smrti, ale nakonec dostal 20 let vězení: „Vyšetřovali mě dva vyšetřovatelé a dělali se mnou neskutečné množství protokolů, které jsem podepisoval. Naštěstí jsem si dobře pamatoval první protokol. Nebyly v nich rozdíly, takže se kryly a mně zbaštili téměř všechno, co jsem řekl.“ Milan Nerad měl štěstí – kdyby se jeho výpovědi různily, byl by pravděpodobně vystaven ještě většímu tlaku a násilí ze strany vyšetřovatelů.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Milan Nerad

Milan Nerad

Milan Nerad se narodil 18. 7. 1921 v Ledči nad Sázavou. Otec vlastnil obuvnickou firmu, maminka mu zemřela, když mu byly čtyři roky. Sám bydlel v Ledči nad Sázavou pouze krátkou dobu, ještě před dokončením obecné školy se odstěhoval do Horních Počernic. Rodina se nijak netajila svými protikomunistickými názory. Milan Nerad studoval průmyslovou školu v Českomoravské – Kolben – Daněk (ČKD) v Praze-Libni, kde poté pracoval jako technický úředník. V roce 1946 si Milan Nerad zařídil firmu na opravu kotlů, ale poválečné uspořádání narušilo jeho představy o vývoji Československa. Již v květnu 1948 byl zatčen za kolportaci protikomunistických letáků v Horních Počernicích, byl vyslýchán na Bartolomějské a krátce vězněn na Karlově náměstí. Následoval soud na Pankráci, ovšem díky prezidentské amnestii Klementa Gottwalda ze dne 18. 6. 1948 byl propuštěn. Tato zkušenost mu však nezabránila v protikomunistické činnosti, a tak založil ilegální organizaci s názvem Moje vlast, která měla za úkol shromažďovat zprávy. Nakonec se rozhodl pro útěk do západního Německa. V listopadu 1950 odešel z Chebu do Waldsassenu, krátce pobýval ve Valka-Lageru u Norimberku a díky kontaktům se v březnu 1951 zapojil coby agent-chodec CIO (Czechoslovak Intelligence Office; Československý zpravodajský úřad) Františka Moravce do činnosti proti komunistickému Československu. Už jako agent-chodec tak spolu s dalšími dvěma kolegy přešel v dubnu 1951 hranice na Domažlicku a odcestoval do Prahy, kde měl znovu zorganizovat protikomunistickou skupinu Moje vlast, která se jeho odchodem rozpadla. To se podařilo, ale Milan Nerad byl dne 11. 5. 1951 zatčen. Hrozil mu trest smrti, ale nakonec byl odsouzen na 20 let vězení. V letech 1951-1964 byl vězněn na Pankráci, v Plzni-Bory, v Leopoldově, na Bytízu a v Opavě. Na Bytízu se odhodlal k útěku, ale nakonec od svých úmyslů upustil. Propuštěn byl v roce 1964 z Leopoldova a po návratu získal práci topiče, údržbáře a později vedoucího v teplárně v Praze-Spořilově. Od tepláren získal byt a oženil se. Pracoval ještě po odchodu do důchodu. Milan Nerad se v roce 1968 angažoval také v K 231 a v současnosti je místopředsedou Konfederace politických vězňů v Praze, kde také žije.

Praha, Bartolomějská ulice

Dostupné v: English | Česky

Nejstarší název Benátská získala ulice od chudé čtvrti, která se v těchto místech nacházela, a podle nevěstince s názvem Benátky. Od konce 14. století do počátku 18. století ulice nesla jméno V Jeruzalémě nebo Jeruzalémská, protože právě na místě veřejného domu založil Jan Milíč z Kroměříže v druhé polovině 14. století Nový Jeruzalém, školu – seminář kazatelů a útočiště kajících se žen. Dnes jsou ve stejných místech budovy policie. Na konci 19. století zde působily řeholnice z Kongregace Šedých sester, které se staraly o nemocné a opuštěné. K úplnému vystěhování kláštera došlo v roce 1949. V tzv. kachlíkárně neboli „na Barťáku“ byla v roce 1947 zřízena věznice Národní bezpečnosti. Od října 1952 se rozšířila o Útvar výkonu vazby Praha 1, po dalším organizačním vývoji byla věznice v září 1963 zrušena. V roce 1950 měla kapacitu dvacet cel pro 120 vyšetřovanců. Byla však mnohonásobně překračována. Na cele stavěné pro 12 vězňů se tísnilo až 45 osob. Tzv. kachlíkára sloužila i jako Hlavní sídlo Státní bezpečnosti (Bartolomějská 14). Dnes objekt využívá Police ČR. Správa vyšetřování StB sídlila v Bartolomějské 10, kde vznikl po sametové revoluci v roce 1989 Ústav pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Vyšetřovací metody StB lze srovnávat se způsoby gestapa. Fyzické a psychické týrání byly zcela běžnými metodami výslechu. Budovou prošly desetitisíce vězněných československých občanů.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo