Vánoce na Mírově
Jan Janků byl zatčen v květnu 1949 v Hanušovicích a odsouzen v procesu s protikomunistickou odbojovou skupinou Světlana. Po roce vyšetřovací vazby v Uherském Hradišti byl internován v mírovské věznici. Na Mírově se spřátelil s mnoha kněžími vězněnými na tamním kněžském oddělení. Jako hluboce věřící člověk vzpomíná dodnes na své první z devíti vězeňských Vánoc s dojetím. „Ke slavnostní večeři jsme dostali doslova půl vajíčka a půl rohlíku. Kvardián sloužil mši svatou s jednou hrozinkou a kouskem chleba, který jsme každý dali. Tak to byly naše první Vánoce na Mírově. Rád na ně vzpomínám, protože jsme byli jeden s druhým. Byli jsme jedno. To bylo to nejkrásnější z těch Vánoc. My jsme nestáli ani o ten rohlík, ani o to vajíčko, ale o to, že jsme byli sami sebou.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jan Janků
Jan Janků se narodil v roce 1921 v Hanušovicích v okrese Šumperk. Kolem roku 1936 se seznámil se skautským hnutím, jehož aktivním členem je dodnes. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina nuceně přestěhována do Vrbátek u Přerova. Tam Jan Janků dokončil studium na obchodní akademii, později byl zaměstnán v továrně na cukrovinky. Počátkem roku 1941 byl nuceně nasazen ve Wroclawi, v roce 1943 utekl zpět do protektorátu. V roce 1944 se dostal do Francie, kde pracoval jako řidič UNRRA. Po návratu do republiky se opět aktivně zapojil do skautského hnutí, pracoval jako skautský vedoucí. V květnu 1949 byl zatčen v souvislosti s likvidací odbojové skupiny Světlana. Více než rok strávil ve vyšetřovací věznici v Uherském Hradišti, kde byl brutálně „vyšetřován" mimo jiné Aloisem Grebeníčkem. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen původně na doživotí, poté byl trest změněn na 20 let. Většinu trestu si odpykával ve věznici Mírov, kde se po jisté době stal lékárníkem. Pan Janků je hluboce věřící člověk a i v mírovské věznici se podílel na duchovním životě vězňů. V roce 1958 byl propuštěn. Po propuštění pracoval jako železničář. Od roku 1989 se aktivně věnuje připomínání osudů politických vězňů v 50. letech, účastní se přednášek a besed, vlastní rozsáhlý archiv.
