Přes hranice po drátech vysokého napětí

Bylo kolem půlnoci z 18. na 19. července 1986, když začal Robert Ospald šplhat na šedesát metrů vysoký sloup nesoucí dráty pod napětím 380 tisíc voltů. Ospald a jeho parťák Zdenek Pohl se rozhodli odejít z komunistického Československa právě přes vysoké napětí, neboť sloupy nebyly zadrátovány jako cesty na zemi. Pršelo, byla bouřka. „V takový situaci není zima. Ten adrenalin, jak tomu dneska říkaj, je poměrně vysoko. Zavěsil jsem vozík na horolezecký lano, pak jsem ho pustil od sebe na konstrukci a povolil asi metr.“ Vozík začal vydávat hlasité zvuky, což Ospalda vyděsilo. „Říkal jsem si, co to bylo: vždyť nás to prozradí. Takový křápání, jako když se lámou malý větvičky. Tak jsem vozík přitáhl, znova pustil ještě jednou a díval se na to. A přestože vnitřní kolečko mělo poměrně malej průměr, tak z něho přeskakovaly na lano pět deset centimetrů dlouhý jiskry.“ Mezitím za Ospaldem dolezl jeho parťák Zdenek, jemuž říkal Frenky. „A on už se těšil, že řeknu, že nejdem. Já jsem říkal: ,Jdem. Tady máme šanci, doma chcípnem v tom komunismu, co má trvat se Sovětským svazem na věčné časy. To nevydržím. Tolik času nemám.‘ Tak se šlo dál.“