Partyzánský bunkr v plamenech
Vlasta Klačanská pomáhala se svou rodinou skupince partyzánů, kteří se schovávali v lesích okolo vesnic, kde bydlela Vlasta a její sestra. Jednou našli úkryt v lesním chlévě. „Vrátili se v noci a byli samozřejmě unavení, tak se šli uložit do té stodoly,“ vzpomíná Vlasta na onu hrozivou noc. „Jeden z nich, Nikola, měl hroznou žízeň a šel se napít k takovému potůčku.“ Právě v tu chvíli Němci obklíčili bunkr a začali střílet. Od výstřelů stodola rychle vzplála, partyzánům nezbývalo než vyskákat ven. „Chtěli se prostřílet, ale to nešlo. Tak je tedy postříleli. Všechny.“ Až na Nikolu, kterému se podařilo utéct. Schoval se ve vesnici u Vlastiny sestry. „On věděl, u kterých rodin je v bezpečí, kde může přespat. Tehdy přišel a trhal si vlasy a křičel. Do konce války se pak sám skrýval v lesích. Takových neštěstí se tehdy stalo strašně moc.“
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Strecken
Diese Geschichte ist in keiner Strecke.
Kommentare
Keine Kommentare.
