Štěpán Vašíček

Štěpán Vašíček se narodil 21. 12. 1927 ve Vnorovech na Hodonínsku. V Bzenci se vyučil elektrotechnikem a v roce 1949 začal uvažovat o útěku za hranice. Nápad si ale rozmyslel a narukoval do Vyškova na vojnu k tankistům, ovšem s poznámkou PN (politicky nespolehlivý) z obce. Při politickém školení na vojně nesouhlasil s komunistickým tvrzením, že tzv. čihošťský zázrak, při němž věřící viděli na oltáři pohybující se kříž, sehrál farář Toufar taháním za drátky, které ke kříži připevnil. Dvanáctého května 1950 jej zavřeli do Masarykových kasáren v Brně, byl obviněn z dodávání součástek na výrobu vysílačky špionům, což bylo zinscenováno StB. Brněnským státním soudem byl odsouzen k deseti letům vězení za velezradu. Ve vyšetřovací vazbě na Cejlu mu bachař při strhávání křížku z krku zlomil dvě žebra. Po soudu prošel věznicí na Mírově, korekcí v Ostravě, věznicí na Borech. Ve všech lágrech se díky svému vyučení většinou dostal na elektrodílnu, takže nemusel fárat do dolů. V jáchymovském lágru Bratrství jej velitel Paleček postavil na 56 hodin po pás do sněhu ve třicetistupňovém mrazu. V Bytízu Štěpán Vašíček napomáhal útěku vězňů a napsal stížnost na poměry v korekci. Tu zažil v největší míře v lágru Vojna. Dvanáctého května 1960 se ve věznici v Leopoldově dočkal propuštění na svobodu. Dnes je členem Konfederace politických vězňů a účastní se besed s politickými vězni.

• More info